Psychoterapie jako vědecká disciplína: Co skutečně funguje a proč evidence-based přístupy mění duševní zdraví v ČR

Psychoterapie jako vědecká disciplína: Co skutečně funguje a proč evidence-based přístupy mění duševní zdraví v ČR

Co když vás psychoterapie nejenom nepomůže, ale zhorší to, co už máte? Tento případ není vzácný. V České republice se každoročně stává, že 5 až 10 % lidí, kteří projdou standardizovanou terapií, zažije zhoršení symptomů - zvýšenou úzkost, depresi nebo dokonce nové fóbie. A přesto se počet lidí, kteří hledají psychoterapii, roste. Proč? Protože pro 70-80 % z nich to funguje. A to ne proto, že je nějaká škola „lepší“. Ale protože se něco změnilo: psychoterapie se stává evidence-based disciplínou - tedy vědecky ověřenou praxí, ne jen intuicí nebo tradicí.

Co vlastně znamená evidence-based psychoterapie?

Evidence-based psychoterapie není nový typ terapie. Je to přístup, který říká: „Nechme si říct, co skutečně funguje.“ Ne podle toho, jak se terapeutovi líbí, ne podle toho, jak se to dělalo v 80. letech, ale podle dat. Jak se změnila úzkost? Jak se zlepšila nálada? Jak dlouho to trvalo? A jestli to funguje u více než 50 % lidí ve stejných podmínkách.

Tento přístup se začal rozvíjet v 50. letech 20. století, kdy Carl Rogers a Eugene Gendelin poprvé změřili, co se v terapii děje. Nejenom pozorovali, ale měřili. Použili dotazníky, zaznamenávali proměny, porovnávali. A zjistili něco nečekaného: největší účinek nemá technika, ale vztah. Když terapeut skutečně naslouchá, když klient cítí, že je přijatý bez podmínek - to je to, co mění život. A to platí pro všechny školy: kognitivně-behaviorální, humanistickou, psychodynamickou.

Je KBT skutečně lepší než jiné přístupy?

Veřejnost si myslí, že kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je „nejlepší“. A to proto, že je nejvíce zkoumaná. KBT má jasný protokol: identifikuješ negativní myšlenky, cvičíš je, měníš chování. Je to jako fyzikální cvičení pro mozek. A má to podporu: metaanalýzy ukazují, že KBT má úspěšnost 50-75 % u úzkostných poruch. To je hodně. Ale co když jste depresivní? Zde se objeví překvapení: rogersiánská terapie - ta, která se zaměřuje jen na přijetí a empatii - dosahuje téměř stejných výsledků. A to nejen v USA, ale i v ČR.

Toto je tzv. „Dodo bird verdict“ - pojmenovaný podle postavy z „Alice v říši divů“, která říká: „Všichni vyhráli.“ Výzkumy neprokázaly, že by některá škola byla výrazně lepší. Co je společné? Empatie. Bezpečný vztah. Schopnost klienta se otevřít. A to funguje bez ohledu na to, zda terapeut používá techniky nebo jen naslouchá.

Co říkají čeští terapeuté?

V České republice je situace komplikovaná. Podle Zbyňka Vybírala z Masarykovy univerzity je psychoterapie stále „neoficiální profese“. Na živnost se dělat nedá. Neexistuje žádný státní registr. Kdo chce, může se nazvat psychoterapeutem, i když má jen dvě školení. A to je problém. Protože když se někdo naučí KBT, potřebuje nejen 450 hodin teorie, ale také 200 hodin terapeutické praxe pod dohledem, 150 hodin supervisionu a vlastní terapii - celkem 3-5 let po pětiletém psychologickém studiu. To je celkem 10 let přípravy. A většina lidí, kteří nabízejí terapii, to nemá.

Co se stává? Mnoho lidí si vybírá terapeuta podle ceny nebo slova „příjemný“. A to je nebezpečné. Když terapeut neumí pracovat s trauma, neví, jak reagovat na křížovou reakci, nebo se drží manuálu i když klient říká „to mi nepomáhá“ - může to zhoršit stav. Studie z Masarykovy univerzity (2021) ukázala, že 5-10 % klientů má negativní reakce na standardizované protokoly. Například klientka s fobickou poruchou, která prošla expoziční terapií, měla na škále HARS zhoršení o 85 % - dočasně, ale extrémně. Předtím než se zlepšila, musela přežít ten období.

Dvě scény: mechanická terapie na levé straně a lidská empatie na pravé, nad nimi létá pták Dodo.

Proč se evidence-based přístupy rozšiřují právě teď?

Do roku 2025 bude kognitivně-behaviorální terapie pro depresi a úzkostné poruchy plně hrazena zdravotními pojišťovnami. To je první krok, který v ČR nikdy nebyl. Do té doby bylo jen 15 % terapií hrazeno. Dnes je to 41 %. A většina lidí, kteří absolvovali evidence-based terapii, jí dává hodnocení 7-10 bodů z 10. To je dvojnásobek oproti neevidence-based přístupům (42 %).

Proč teď? Protože se změnila poptávka. Mezi lety 2018 a 2022 se počet center nabízejících KBT zvýšil o 37 %. Zároveň klesl počet center, která pracují jen na základě „intuice“ nebo „věčných principů“, o 15 %. Lidé už nechtějí „příběhy o dětství“. Chtějí výsledky. A vědí, že KBT má data. Více než 68 % klientů v ČR, kteří absolvovali evidence-based terapii, říká, že se cítí lépe. A to je klíčové.

Cena a přístupnost - v ČR je to lepší než v Německu

Průměrná cena jednoho sezení v České republice je 1 200 Kč (asi 50 EUR). V Německu to je 80-100 EUR. V Česku je to téměř o třetinu levnější. A přesto se terapeuti nezbohatí. Většina pracuje na volné noze, 62 % je samostatných. Ale problém je v kvalitě. Pouze 41 % veřejnosti rozlišuje mezi psychologem, psychoterapeutem a psychiatrem. A to je nebezpečné. Psycholog může dělat diagnostiku. Psychoterapeut má specializaci. Psychiatr může předepisovat léky. Když to nevíte, můžete si vybrat špatnou osobu.

Podpora je tu. Česká společnost pro psychoterapii organizuje 12 regionálních workshopů ročně. Supervise stojí 800-1 200 Kč za hodinu. A je povinná - až do získání plné akreditace. To je záruka. Ale ne všichni ji mají.

Cesta skrze české město, lidé se ubírají k terapii, na konci otevřená dveře do klidného prostoru.

Co je největší nebezpečí evidence-based přístupů?

Největší nebezpečí není v tom, že nejsou účinné. Je v tom, že jsou příliš přesné. Když terapeut musí dodržovat protokol, může zapomenout na to, že každý člověk je jiný. Klient, který má trauma z násilí, nemůže být „vyhozen“ do expoziční terapie, jako by to byla výstava. Klient, který se cítí ztracený, nemůže dělat domácí úkoly, když mu chybí základní bezpečí.

Stanislav Kratochvíl říká: „Společné faktory fungují napříč všemi školami.“ To znamená: pokud máte terapeuta, který vás slyší, který neříká „to je špatně“, ale „co to pro tebe znamená?“ - vy budete mít šanci. A to je důvod, proč evidence-based přístupy fungují. Ne proto, že jsou „techniky“, ale protože je podporují kvalitní vztah. A ten nemůže být v manuálu.

Co se bude dít v roce 2030?

Česká společnost pro psychoterapii předpovídá, že do roku 2030 bude 70 % terapií v ČR založeno na evidence-based přístupech. To znamená, že většina lidí bude mít přístup k terapii, která má důkazy. A to je významný posun. Ale zároveň se musí vyřešit dvě věci: jak zajistit kvalitu, a jak neztratit lidský kontakt.

Ministerstvo zdravotnictví už začalo. Pilotní projekt „Evidence-based psychoterapie pro všechny“ má rozpočet 120 milionů Kč. To je začátek. Ale pokud budou terapeuti vystavováni kvantitativním indikátorům - „kolik klientů se zlepšilo za 12 sezení?“ - může to vést k tomu, že se budou snažit „vyřešit“ klienta, ne ho pochopit.

Nejlepší terapie není ta, která má nejvíce technik. Je ta, která vás nechá mít své chyby, vaše strachy, vaše ticho. A věří, že to, co potřebujete, už vás čeká - jen potřebujete někoho, kdo vás neopustí.

Co dělat, když hledáte terapeuta?

  • Nezaměřujte se jen na školu. Zeptejte se: „Jaký je váš přístup k vztahu?“
  • Požádejte o přehled o svých kvalifikacích. Máte akreditaci České společnosti pro psychoterapii? Máte supervision?
  • Nejste povinni dělat domácí úkoly. Pokud vám něco přijde nevhodné, řekněte to.
  • Nejste „případ“. Jste člověk. Pokud se terapeut chová jako „technik“, přemýšlejte o změně.
  • Nejste „neúspěšní“, pokud se vám terapie nezdaří. Někdy to znamená, že nebyl správný terapeut, ne že jste špatný klient.

Je psychoterapie v České republice oficiální profese?

Ne, psychoterapie není oficiální profese v České republice. Na živnost se dělat nedá. Zákon umožňuje pouze psychologickou diagnostiku a poradenství jako živnost. Psychoterapeut může pracovat, ale nemá žádný státní registr, žádnou ochranu titulu a žádnou jasnou regulaci. To znamená, že kdokoli s nějakým školením se může nazvat psychoterapeutem, i když nemá plnou kvalifikaci. Proto je důležité kontrolovat, zda má terapeut akreditaci od České společnosti pro psychoterapii nebo jiného doloženého orgánu.

Proč je KBT nejčastěji hrazená terapie?

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je nejčastěji hrazená, protože má nejvíce vědeckých důkazů o účinnosti, zejména u úzkostných poruch a depresí. Její protokoly jsou jasné, měřitelné a opakovatelné. To znamená, že pojišťovny mohou ověřit, zda terapie funguje. KBT má v průměru úspěšnost 50-75 % u těchto poruch - což je vyšší než u většiny jiných přístupů. Proto byla vybrána jako první pro plnou hrazení od roku 2025. Ale to neznamená, že jiné přístupy nejsou účinné - jen mají méně klinických studií.

Může psychoterapie zhoršit stav?

Ano, může. Studie z Masarykovy univerzity (2021) ukázaly, že 5-10 % klientů zažije zhoršení symptomů během nebo po evidence-based terapii. Například u klientky s fobickou poruchou, která prošla expoziční terapií, se úzkost zvýšila o 85 % na škále HARS před zlepšením. To není chyba klienta - je to riziko, které je v terapii přirozené. Když se začne pracovat s hlubokými strachy, může to dočasně zhoršit stav. Důležité je, aby terapeut připravil klienta na toto riziko a měl plán, jak to podpořit. Pokud terapeut ignoruje zhoršení, je to nebezpečné.

Je pravda, že všechny terapeutické školy fungují stejně?

Většina vědeckých studií potvrzuje, že neexistuje významný rozdíl v účinnosti mezi hlavními školami - kognitivně-behaviorální, humanistickou, psychodynamickou. Toto se nazývá „Dodo bird verdict“. Klíčem k úspěchu není technika, ale vztah. Když klient cítí, že ho terapeut skutečně slyší, že je bez podmínek přijatý, a že má jistotu, že mu nebude „náhradní rodič“ - to je to, co mění život. Techniky pomáhají, ale nejsou základem. A to platí i pro KBT, i pro rogersiánskou terapii, i pro psychodynamickou analýzu.

Jak dlouho trvá kvalifikace psychoterapeuta v ČR?

Kvalifikace psychoterapeuta v České republice trvá průměrně 10 let. Nejprve je potřeba pětileté studium psychologie na univerzitě. Poté následuje 3-5 let specializovaného tréninku, který zahrnuje 450 hodin teorie, 200 hodin vlastní terapeutické praxe pod dohledem, 150 hodin supervisionu a vlastní terapii (minimálně 100 hodin). To znamená, že terapeut musí být nejen vzdělaný, ale i prožil terapii jako klient. Tento proces je jedním z nejdelších v Evropě. A přesto mnoho lidí nabízí „terapii“ bez tohoto tréninku - proto je důležité kontrolovat kvalifikace.