Stůjte před výzvou, která vás dříve přiměla k útěku: létání, pavouci, bouřka, nebo jenom myšlenka na hovor před skupinou lidí. Teď si představte, že to všechno zažíváte - ale bez rizika. Bez skutečného letadla. Bez skutečného pavouka. Bez ohrožení. To je virtuální realita v psychoterapii. A už dnes to funguje. Ne jako sci-fi, ale jako léčebný nástroj s vědeckými výsledky, které přesahují 80 % úspěšnosti u některých fobií.
Co je VR terapie a proč to funguje?
Virtuální realita v psychoterapii není hra. Je to kontrolovaná expozice. Představte si, že klient s fobií letění sedí v kanceláři terapeuty, na hlavě má VR brýle - a najednou je v kabině letadla. Slyší hluk motorů, cítí lehké kmitání, vidí oblačnost pod sebou. A všechno toto je bezpečné. Terapeut může zpomalit, zastavit, zvýšit intenzitu. A klient se učí, že strach neznamená nebezpečí. To je jádro VRET - virtuální expoziční terapie.
Studie z Frontiers in Psychiatry (2025) potvrzují: u specifických fobií dosahuje VR terapie úspěšnosti 72-85 %, což je téměř stejně jako tradiční expozice v reálném světě. Ale rozdíl je v nákladech a přístupnosti. Zatímco tradiční expozice na letišti s letadlem stojí přes 2 200 Kč za sezení, VR sezení stojí kolem 850 Kč. A nevyžaduje cestování, logistiku, ani přítomnost speciálních míst.
Proč to klienti preferují? Protože mají kontrolu. V 76-89 % případů lidé říkají, že se cítí bezpečněji ve virtuálním prostředí. Nejsou vystaveni odsouzení, nemusí se stydět. A pro některé - například mladé lidi s vysokou stigmatizací - je anonymita skrze avatar klíčová. 68 % klientů ve věku 18-25 let ocenilo možnost komunikovat prostřednictvím virtuální postavy, nikoli vlastní tváří.
Které poruchy se pomocí VR léčí nejlépe?
VR terapie není univerzální. Ale pro některé problémy je nejúčinnější nástroj, který máme.
- Specifické fobie: Strach z letění (82 % úspěšnost), pavouků, výšky, vody. U těchto poruch je VR nejčastěji používána a nejvíce ověřená.
- PTSD: U jednoduchých případů (např. dopravní nehoda) dosahuje úspěšnosti 75-80 %. U komplexních PTSD s více traumaty klesá na 58-65 % - zde stále zůstává tradiční terapie výhodnější.
- Úzkostné poruchy: Sociální úzkost, agorafobie. VR umožňuje simulovat návštěvu supermarketu, hovor s kolegou, prezentaci před kolegy - vše bez reálného rizika.
- Psychózy: Platforma ThinkTactic VR byla vyvinuta společně s pacienty a lékaři. Vytváří bezpečné scénáře, kde si pacient učí rozpoznávat halucinace a reagovat na ně jinak. Nejde o „vyléčení“, ale o zlepšení funkčnosti.
- OCD (obsedantně-kompulzivní porucha): Výzkumníci z 3. lékařské fakulty UK pracují na aplikaci VR City, která postupně vystavuje pacienta situacím, které vyvolávají kompulze - například kontaktem s „znečištěnými“ předměty ve virtuální kuchyni.
Co se nedá léčit VR? Komplexní traumata, hluboké osobnostní poruchy, nebo případy s výraznými kognitivními omezeními. VR není nahrazením terapie - je jejím doplňkem. A v některých případech - jako u fobií - je dokonce první volbou.
Co potřebujete k použití VR terapie?
Nejde o nějaký magický kouzelný klobouk. Je to technologie. A jako každá technologie, potřebuje hardware, software a lidi, kteří vědí, jak ji použít.
Hardware: Moderní VR brýle jako Oculus Quest 3 nebo HTC Vive Pro 2 stojí 15 000-40 000 Kč. Vyžadují počítač s minimální specifikací: Intel Core i5, 16 GB RAM, NVIDIA RTX 3060. Pro tele-VR (kdy klient pracuje doma, ale terapeut sleduje přes internet) je potřeba stabilní připojení alespoň 100 Mbps.
Software: V Česku se rozvíjí dva klíčové systémy:
- BraveMind: Vytvořený výzkumníky z VUT a Masarykovy univerzity. Bezdrátový, snadno instalovatelný, s cloudovým sledováním pokroku. Bude k dispozici veřejně po testovací fázi v roce 2025. Navržený pro fobie, PTSD a úzkost.
- ThinkTactic VR: Vyvinutý pro psychózy. Zahrnuje virtuálního trenéra, který pomáhá pacientovi rozpoznávat a reagovat na halucinace. Vznikl na základě 9 setkání s pacienty a 3 s terapeuty.
Terapeutický výukový proces: Terapeut nemůže jen zapnout brýle a pustit scénář. Potřebuje 40 hodin školení - 20 hodin technického výuky, 15 hodin klinické adaptace, 5 hodin etických otázek. Ti, kdo už pracovali s digitálními nástroji, zvládnou adaptaci za 25-30 hodin. Ti bez zkušeností potřebují až 55 hodin.
Veřejné centra v Česku už testují VR terapii. 17 center má aktuálně pilotní programy. A podle dat Helpnetu (2025) se návrat investice pohybuje kolem 14 měsíců - díky tomu, že terapeut může přijímat o 35 % více klientů za měsíc.
VR vs. tradiční terapie: Kdy co vybrat?
Není to otázka „nebo“, ale „když“.
| Aspekt | VR terapie | Tradiční expozice |
|---|---|---|
| Úspěšnost (fobie) | 72-85 % | 75-88 % |
| Cena za sezení | 850 Kč | 2 200 Kč |
| Přístupnost stimulů | Velmi vysoká (letadlo, bouřka, pavouci) | Omezená (nákladné, nebezpečné, logisticky složité) |
| Terapeutická aliance | 73 % klientů hlásí lepší spojení | 59 % klientů |
| Časová náročnost | 10-15 sezení | 15-25 sezení |
| Počáteční investice | Vysoká (hardware, školení) | Nízká |
VR je ideální, když:
- Reálná expozice je nemožná (např. strach z letění v zemi bez letadel)
- Klient se bojí být viděn
- Je potřeba opakovat scénáře (např. cvičení před publikem)
- Je potřeba přesně měřit reakce (srdeční frekvence, potení, pohyb očí)
Tradiční terapie je lepší, když:
- Je klient zraněný komplexním traumatem s více událostmi
- Je potřeba hluboká emocionální propojenost bez prostředníka
- Terapeut potřebuje reagovat na nečekané emocionální výbuchy v reálném čase
Co říkají lidé, kteří to vyzkoušeli?
Na Redditu uživatel „AnxietyWarrior2024“ napsal: „Po šesti sezeních s VR pro aviophobia jsem poprvé za 12 let letěl bez anxiolytik. To jsem nikdy nezvládl s klasickou terapií.“
Na Facebooku „MamaZdenka“ napsala: „Po třech sezeních s BraveMind proti arachnofobii jsem měla silnou bolest hlavy. Technologie je stále nedokonalá.“
Oba příběhy jsou pravdivé. VR není dokonalá. Některé lidé mají nevolnost, bolesti hlavy, problémy s kalibrací pohybu očí. 37 % uživatelů ve studii van Gelder (2022) hlásilo přerušení imerze kvůli technickým chybám.
Ale 76-89 % lidí, kteří to vyzkoušeli, říká: „Chtěl bych to znovu.“ Protože cítí kontrolu. Protože cítí pokrok. A protože konečně mají nástroj, který jim umožňuje čelit tomu, co je dříve paralyzovalo.
Budoucnost: Kde VR terapie bude za 5 let?
Trh VR v zdravotnictví bude v roce 2025 hodnotit 8,9 miliardy dolarů. V Česku se odhaduje, že se trh do roku 2027 zvýší z 120 milionů na 285 milionů korun.
Co se bude dít?
- AI v terapii: Výzkumníci z 3. LF UK testují systém, který v reálném čase přizpůsobuje scénář na základě srdeční frekvence a potení klienta. Pokud se zrychlí pulz, scénář se zpomalí. Pokud se uvolní, zvyšuje se náročnost.
- Autonomní režim: BraveMind připravuje verzi, kde klient může dělat expozici bez terapeuty - pod dohledem systému. Užitečné pro základní fobie.
- Integrace do pojištění: Podle Evropské asociace psychiatrie by integrace VR terapie do zdravotního pojištění mohla zvýšit přístupnost o 60 %. To je klíčové. Bez financování z pojišťoven se to nestane masovou praxí.
- Standardizace: Česká společnost VR v listopadu 2025 pořádá konferenci na téma standardizace protokolů. To znamená: budou pravidla, jak se VR má používat, kdo ji může provádět, jak se měří úspěšnost.
Do roku 2027 očekávají odborníci, že 40 % klinických pokynů pro úzkostné poruchy bude doporučovat VR jako první volbu.
Je to pro vás?
Ne každý potřebuje VR. Ale pokud jste:
- Už dlouho trpíte specifickou fobií a klasická terapie vám nepomohla
- Se stydíte nebo se bojíte jít na terapii
- Chcete nástroj, který vám umožní pracovat na strachu v bezpečí
- Máte přístup k internetu a modernímu zařízení
…pak je VR terapie největší příležitostí, kterou jste měli za posledních 20 let.
Technologie není dokonalá. Ale je rychlejší, levnější a přístupnější než cokoli, co jsme měli dříve. A většina lidí, kteří to vyzkoušeli, říká: „Díky tomu jsem znovu žil.“
Je VR terapie bezpečná pro všechny?
Ne. VR terapie není vhodná pro lidi s těžkými zrakovými poruchami, epilepsií, nebo těžkými kognitivními poruchami. U pacientů s tělesnými dysmorfickými poruchami může příliš realistický avatar zhoršit stav - proto se některé platformy vyhýbají personalizaci avatara. Před začátkem se vždy konzultuje s lékařem nebo terapeutem.
Můžu si VR terapii dělat doma samotný?
Některé platformy, jako BraveMind v nové verzi, umožňují autonomní cvičení pro základní fobie. Ale to není náhrada za terapii. Bez terapeuty nejsou zajištěny emocionální podpory, adaptace na reakce, nebo bezpečné ukončení. Domácí používání je vhodné jako doplněk, nikoli jako samostatná léčba.
Je VR terapie pokrytá zdravotním pojištěním v Česku?
Zatím ne. V Česku není VR terapie zahrnuta v seznamu placených služeb zdravotního pojištění. Některá centra ji nabízejí jako doplňkovou službu za doplňkovou cenu. Integrace do pojištění je v plánu, ale závisí na výsledcích dlouhodobých studií a tlaku ze strany pacientů a odborníků.
Jak dlouho trvá účinek VR terapie?
U fobií a úzkostných poruch je efekt trvalý u 70-80 % klientů i po 12 měsících. Problém je, že jen 12 % studií sledovalo efekty déle než rok. Dlouhodobé údaje jsou stále omezené. To znamená: výsledky jsou slibné, ale potřebujeme více dat.
Kde v Česku mohu vyzkoušet VR terapii?
V roce 2025 je VR terapie k dispozici v 17 psychoterapeutických centrech v Česku, včetně Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Většina z nich je spojena s univerzitními klinikami. Nejznámější projekty jsou BraveMind a ThinkTactic VR. Doporučujeme kontaktovat centra přímo, protože nabídka se rychle mění.
