Mentalizační přístup (MBT) není jen další forma psychoterapie. Je to systém, který se zaměřuje na jednu základní lidskou schopnost: schopnost rozumět tomu, co si jiní myslí, cítí a chtějí - a také tomu, co si myslíme, cítíme a chceme my sami. Tato schopnost se jmenuje mentalizace. Když ji máme v pořádku, umíme si představit, že někdo se na nás rozzlobil ne proto, že jsme „zlé“, ale protože má špatný den. Když ji nemáme, každý kritický výrok se může změnit v přesvědčení, že nás celý svět nenávidí. A to je přesně ten bod, kde MBT začíná.
Co je mentalizace a proč je důležitá?
U lidí s hraniční poruchou osobnosti (HPO) je tato schopnost často narušená. Představte si, že partner neodpoví na zprávu. Někdo s dobrou mentalizací si řekne: „Možná je zaměstnaný.“ Někdo s narušenou mentalizací si řekne: „Znamená to, že mě opouští.“ A hned začne křičet, zničí vztah, nebo se začne kárat. To je prementalistický stav - okamžik, kdy se člověk přestává ptát, co se děje v hlavě druhého, a začne reagovat jen na své pocity.
MBT neřeší chování přímo. Neříká: „Nekřič.“ Neříká: „Nepřestávej s tím.“ Říká: „Zastav se. Zkus se zeptat: Co se vlastně děje?“ A to je zásadní rozdíl.
Jak MBT funguje v praxi?
MBT není jednoduchá. Je to dlouhodobý proces, obvykle 18 až 24 měsíců. Probíhá ve dvou formách: individuální terapii (1-2x týdně) a skupinové terapii (1x týdně). Každé sezení trvá 45-60 minut. Nejde o to, aby terapeut „vyřešil“ váš problém. Jde o to, aby vás naučil sami sebe a druhé lépe pochopit.
První fáze (3-4 měsíce) se zaměřuje na stabilitu. Pokud pacient často představuje sebevražedné myšlenky nebo se chová impulzivně, terapeut pomáhá zastavit krizové chování. Nejde o to, aby se to „zakázalo“. Jde o to, aby se člověk naučil zastavit se před tím, než se rozběhne.
Druhá fáze (12-18 měsíců) je jádro MBT. Zde se pracuje na rozpoznávání prementalistických stavů. Terapeut se neptá: „Proč jsi to udělal?“ Ptá se: „Co jsi si v tu chvíli myslel? Co jsi si myslel o něm? Co se mohlo dít v jeho hlavě?“ Tento přístup je založen na postoji nevědění. Terapeut nebere za pravdu své vysvětlení. Vždycky se ptá: „Co by to mohlo být jinak?“
Třetí fáze (3-6 měsíců) je ukončení. Ale nejde o to, aby se terapie „ukončila“. Jde o to, aby se člověk naučil pokračovat samotný. Aby si už nechtěl, aby někdo řekl, že je v pořádku. Aby si uměl říct: „Vím, co se děje. A můžu s tím naložit.“
MBT vs. jiné přístupy: Co je jiného?
Nejčastěji se MBT srovnává s dialekticko-chovánímovou terapií (DBT). DBT je praktičtější. Učí techniky: jak dýchat, když se rozzlobíte, jak se uklidnit, jak si vytvořit bezpečný plán, když se cítíte na pokraji. Je to jako učení se plavat v bouři.
MBT je jiná. Neučí se plavat. Učí se pochopit, proč se vůbec bouře objevila. Je to jako učení se číst počasí. A to je důvod, proč MBT lépe pomáhá s vztahovými potížemi. Podle studie z roku 2024 s 1 245 pacienty byla MBT významně úspěšnější v zlepšování vztahů než DBT. Zatímco DBT lépe snižuje sebevražedné chování, MBT lépe zlepšuje schopnost vztahů.
Ve srovnání s terapií zaměřenou na přenos (TFP) je MBT méně interpretativní. TFP říká: „To, co děláš, je důsledkem toho, že ti rodiče nevěřili.“ MBT říká: „Co jsi si myslel, že ti rodiče chtěli? A co ti to říkalo o sobě?“
MBT je také méně náročná na kognitivní schopnosti než schema terapie. Pokud má člověk těžký kognitivní deficit, MBT může selhat. Ale pokud je člověk inteligentní, ale zmatený ve vztazích, MBT je často ideální volba.
Kdo MBT může pomoci - a kdo ne?
MBT byla vyvinuta pro hraniční poruchu osobnosti. A zde má nejvíce důkazů. Studie ukazují, že 68,3 % pacientů s HPO, kteří prošli MBT, značně snížilo sebevražedné chování. Hospitalizace klesly o 72 %. Vztahy se stabilizovaly.
Ale MBT není jen pro HPO. V ČR ji začínají používat i u lidí s poruchami jídelního chování, úzkostnými poruchami a u adolescentů. Pilotní studie MBT-A (pro mladistvé) na 2. LF UK ukázala 58 % snížení sebevražedných myšlenek.
Ale není to pro každého. MBT je kontraindikována u lidí s těžkou psychózou nebo kognitivním deficitem (MMSE < 24). Není to pro lidi, kteří potřebují rychlé řešení. Není to pro lidi, kteří chtějí, aby terapeut řekl, co je „správné“. MBT vyžaduje odvahu - odvahu přiznat, že možná nevíte, co se děje v hlavě druhého. A že to může být v pořádku.
Co říkají lidé, kteří MBT prošli?
28letá žena z Prahy, která prošla MBT, řekla: „Naučila jsem se ptát místo předpokládat.“
35letý muž z Brna řekl: „Byla to příliš abstraktní. Musel jsem přejít na DBT.“
Obě tvrzení jsou pravdivá. MBT není pro každého. Je to jako jízda na kole. Někdo se naučí rychle. Někdo potřebuje více času. Někdo si řekne: „Tohle mi nevyhovuje.“ A to je v pořádku.
Podle průzkumu 127 pacientů v ČR: 68 % hodnotilo MBT jako „spíše kladnou“ nebo „velmi kladnou“. Hlavní důvod? Zlepšení vztahů. 82 % řeklo, že se lépe domluvili s partnerem, s rodiči, s přáteli. 32 % kritizovalo intenzitu - že je to náročné, že to vyžaduje hlubokou introspekci, že to stojí čas, energii, a někdy i plné dny, kdy se cítíte zničení.
Jak se stát terapeutem MBT v ČR?
MBT není metoda, kterou se naučíte na kurzu za dva dny. Je to specializace. V ČR ji certifikuje Institut pro rozvoj lidského potenciálu (IRLP) v Praze. Program trvá 120 hodin a stojí 28 500 Kč. Ale to je jen začátek.
Pro vedení MBT potřebujete:
- Aspoň 2 roky klinické zkušenosti s poruchami osobnosti
- Minimálně 50 hodin teorie a 100 hodin supervisionu během školení
- Pravidelný supervision (minimálně jednou za 2 měsíce) po dokončení školení
Na začátku roku 2025 je v ČR certifikováno 87 terapeutů MBT. Většina je v Praze (32), Brně (14) a Ostravě (9). Počet roste - 22 % ročně od roku 2020. Očekává se, že do konce roku 2025 jich bude přes 150.
Největší problém? Předčasné ukončení terapie. 35 % pacientů opustí MBT během prvních šesti měsíců. Proč? Protože je to těžké. Protože se cítí zmatení. Protože nevidí hned výsledky. A protože se někdy zdá, že se nic nemění.
Co je budoucnost MBT v ČR?
Do roku 2027 by se MBT mohla stát standardní součástí péče o HPO v českém zdravotnictví. To předpovídá prof. Jiří Raboch z 1. LF UK. Proč? Protože studie MBT-CZ, která probíhá na Masarykově univerzitě, ukazuje, že MBT v českém kulturním kontextu funguje stejně dobře jako v zahraničí.
Ještě důležitější je ekonomický pohled. Analýza z roku 2023 ukazuje, že plné nasazení MBT by mohlo snížit roční náklady na péči o HPO o 18,7 milionu Kč. Proč? Protože lidé potřebují méně hospitalizací, méně akutních zákroků, méně pohotovostních výjezdů. MBT je drahá. Ale ještě dražší je nechat lidí v kruhu krizí.
MBT je tedy nejen terapie. Je to investice do lidské schopnosti porozumění. Do schopnosti se ptát, ne předpokládat. Do schopnosti říct: „Nevím, co si myslíš. Ale chci to zjistit.“
A to je přesně to, co děláme, když se snažíme zachovat vztahy - nejen s partnerem, ale i se sebou samotným.
Co je přesně mentalizace a jak se liší od empatie?
Empatie je cítit, co cítí druhý. Mentalizace je přemýšlet, proč cítí to, co cítí. Empatie je „To je strašně těžké pro tebe.“ Mentalizace je „Co se děje v tvé hlavě, že to pro tebe je tak těžké?“ Mentalizace je vědomý, analytický proces. Empatie je emocionální reakce. MBT pracuje s oběma, ale zaměřuje se na ten druhý.
Je MBT vhodná i pro lidi bez hraniční poruchy osobnosti?
Ano. I když byla vyvinuta pro HPO, MBT funguje u lidí s chronickými vztahovými potížemi, úzkostnými poruchami, poruchami jídelního chování a i u adolescentů. Každý, kdo často předpokládá, co si druzí myslí, nebo se rychle rozzlobí v konfliktech, může z MBT těžit. Není to metoda pro „porušené“, ale pro lidi, kteří chtějí lépe rozumět vztahům.
Proč je MBT tak drahá a dlouhá?
Protože narušená mentalizace není „chyba“, kterou lze opravit za pár týdnů. Je to hluboký způsob, jak vnímat svět - a změnit ho trvale. MBT vyžaduje opakované opakování nového způsobu myšlení. To trvá čas. A terapeut musí být velmi kvalifikovaný - to znamená, že jeho čas je drahý. Průměrná cena MBT v ČR je 142 500 Kč za 18 měsíců. To je více než DBT, ale výsledky jsou trvalejší.
Co dělat, když se mi MBT zdá příliš abstraktní?
Je to běžné. Mnoho lidí si na začátku říká: „Tohle je jen teorie.“ Pokud se cítíte ztracení, řekněte to terapeutovi. Může vám pomoci převést abstrakce na konkrétní příklady: „Co jsi si myslel, když ti partner řekl, že se nebude vracet? Co jsi si myslel o něm? Co jsi si myslel o sobě?“ MBT není teorie - je to nástroj, který se naučíte používat v každodenních situacích.
Je možné kombinovat MBT s jinou terapií?
Ano, ale s opatrností. V praxi se často kombinuje MBT s krátkodobou podpůrnou terapií, která pomáhá stabilizovat krizové chování. Někdy se MBT kombinuje s DBT - například DBT pro řízení impulsů a MBT pro pochopení vztahů. Ale kombinovat MBT s více hlubokými terapiemi (např. TFP) může být zmatené. Vždy se poraďte s terapeutem.
Jak poznat, zda je terapeut kvalifikovaný pro MBT?
Zeptejte se: „Máte certifikaci z IRLP? Kolik hodin supervisionu jste absolvovali? Kolik let pracujete s HPO?“ Kvalifikovaný terapeut nebude mluvit o „řešení“ vašich problémů. Bude se ptát: „Co jste si myslel, když jste to řekl? Co jste si myslel, že jsem si myslel?“ Pokud vás terapeut přesvědčuje, že má pravdu - není to MBT.
Co dělat, když si myslíte, že MBT není pro vás?
Je to v pořádku. MBT není pro každého. Pokud se vám zdá příliš abstraktní, příliš pomalá, příliš náročná - není to váš selhání. Je to jen způsob, který vám nevyhovuje.
Co můžete udělat?
- Požádejte terapeuta o přehled jiných možností - DBT, TFP, schema terapie.
- Zkuste krátkodobou podpůrnou terapii, abyste získali stabilitu, a pak se znovu vrátili k MBT.
- Nezapomeňte: i když MBT nevyhovuje, vaše potřeba pochopit vztahy ano. A ta potřeba je důležitá.
Nejde o to, aby jste „vyhráli“ terapii. Jde o to, abyste se naučili lépe žít s sebou samotnými a s ostatními. A to je cíl každé skutečné psychoterapie - nejen MBT.
