Dialektická behaviorální terapie (DBT): Jak pomáhá při emoční nestabilitě a hraniční poruchě osobnosti

Dialektická behaviorální terapie (DBT) není jen další forma psychoterapie. Je to systém, který změnil životy lidem, kteří cítili, že jejich emoce je přehánějí, že se neustále potýkají s sebepoškozováním, nebo že životní vztahy je zničují. Vznikla v roce 1993 od americké psycholožky Marshy M. Linehanové, která sama trpěla těžkou emoční nestabilitou a věděla, že tradiční terapie pro některé lidé prostě nestačí. DBT neříká: „Změň se.“ Říká: „Můžeš být takový, jaký jsi, a přitom se můžeš naučit přežít.“

Co je DBT skutečně?

DBT spojuje dvě zdánlivě opačné věci: přijetí a změnu. To zní jako spor, ale právě v tom je její síla. Když se cítíte zničeni svými emocemi, někdo vám řekne: „Už to máš pod kontrolou.“ A pak vám někdo jiný řekne: „Musíš se změnit.“ DBT říká: „Obě věci jsou pravda.“

Její základ je dialektická filosofie - myšlenka, že dvě opačné pravdy mohou platit současně. Můžete být zraněni a přitom silní. Můžete chtít zemřít a přitom se snažit přežít. Můžete nenávidět svého partnera a přitom ho milovat. Když přijmete, že život není černobílý, přestáváte bojovat sám se sebou. A až pak můžete začít měnit.

DBT není teorie. Je to praktický nástrojář. Vytvořila se pro lidi s hraniční poruchou osobnosti (HPO), ale dnes se používá i u lidí s chronickou depresemi, poruchami příjmu potravy, PTSD nebo jen těžkou emoční nestabilitou. Je to terapie pro ty, kteří cítí, že jejich emoce jsou jako požár, který se nedá uhasit.

Čtyři pilíře, které vás naučí přežít

DBT není jen jedna sezení s terapeutem. Je to kompletní program, který má čtyři pevné složky. Bez všech čtyř to nefunguje. Každá z nich má svou roli.

1. Individuální terapie - Jedná se o týdenní schůzky s terapeutem, kde se zaměříte na vaše nejhorší chvíle: kdy jste se poranili, kdy jste se rozešli s někým, kdy jste cítili, že to už nevydržíte. Terapeut vás nekritizuje. Pomáhá vám najít cestu, jak se v příští podobné situaci zachovat jinak.
2. Skupinový trénink dovedností - Probíhá jednou týdně ve skupině 6-10 lidí. Naučíte se čtyřem klíčovým dovednostem: mindfulness (být v přítomnosti), regulace emocí, tolerance stresu a efektivní komunikace ve vztazích. To není teorie - je to cvičení. Například: Jak se uklidnit, když vás někdo vykřičí? Jak říct „ne“ bez toho, abyste se cítili vinní? Jak poznat, že emoce vás ovládají, a ne že vy ovládáte emoce?
3. Telefonický koučink - Pokud se ocitnete v krizi, můžete zavolat svému terapeutovi. Nejde o to, aby vám někdo řekl, co máte dělat. Jde o to, aby vás v ten moment připomněl na to, co jste se naučili. „Pamatuješ na tu techniku s dýcháním? Zkus ji teď.“ Toto je jedna z nejvíce jedinečných věcí DBT - není to jen terapie v kanceláři. Je to podpora, když ji potřebujete nejvíc.
4. Konzultační tým terapeutů - Terapeuti se pravidelně potkávají, aby se nevyhořeli a aby neztratili věrnost principům DBT. To je důležité, protože pracovat s lidmi, kteří se sebepoškozují, je emocionálně náročné. Tým je zárukou, že dostanete kvalitní péči.

Co DBT opravdu dělá - důkazy z reálného života

Nejde jen o teoretické studie. Výsledky jsou konkrétní.

Podle studie Linehanové z roku 2006, která sledovala 101 lidí s HPO, ti, kteří absolvovali DBT, snížili sebepoškozování o 80 % ve srovnání s těmi, kteří dostávali běžnou terapii. Hospitalizace klesly o 77 %. To znamená, že z 10 lidí, kteří před terapií končili v nemocnici každý měsíc, jich po roce DBT zůstalo jen dva.

V České republice, v projektu Gradient, lidé, kteří trpěli průměrně 12 epizodami sebepoškozování měsíčně, po šesti měsících DBT klesli na 2. To není náhoda. To je změna života.

Největší změna ale není v číslech. Je v tom, jak se lidé cítí. Mnozí říkají: „Už nejsem věčně zlostný.“ „Už nechci zemřít, jenom chci přestat bolet.“ „Naučil jsem se říct: ‚Teď je to špatně, ale nezničí to můj život.‘“

Proč DBT nefunguje pro některé?

DBT není zázračná metoda. Není pro každého.

První překážka je čas. Musíte věnovat 4 hodiny týdně - 2 hodiny individuální terapie, 2 hodiny skupinového tréninku. A navíc domácí úkoly. To je jako plánování sportovního tréninku, jen pro duši. Pokud máte děti, práci na dva úvazky, nebo se potýkáte s chronickou únavou, to může být nemožné.

Druhá překážka je přístup. V České republice existuje pouze tři certifikovaná centra: DPN Opařany, Fakultní nemocnice Brno a Kaleidoskop. Většina terapeutů nemá kvalifikaci. Podle údajů z roku 2023 je v zemi jen 28 certifikovaných terapeutů. Výuka trvá 18 měsíců a stojí 3 500 EUR. To znamená, že většina lidí s HPO prostě nemá kam jít.

Třetí překážka je komorbidita. Pokud máte kromě HPO ještě závislost, schizofrenii nebo těžkou poruchu autistického spektra, DBT sama o sobě nestačí. Potřebujete kombinaci terapií. Někteří klienti to cítí jako selhání - ale to není jejich chyba. Je to chyba systému, který neumí přizpůsobit terapii komplexním potřebám.

Co se děje v Česku - a co se bude dít

V Česku je DBT stále v začátcích. Zatímco v Německu nebo Nizozemsku je DBT standardní léčbou a hrazená z pojištění, u nás je hrazena jen v rámci experimentálních projektů. V roce 2023 trpělo hraniční poruchou osobnosti přibližně 170 000 lidí. Pouze 500 z nich mělo přístup k DBT.

Ale něco se mění. Počet certifikovaných terapeutů se zvýšil z 5 v roce 2020 na 28 v roce 2023. Vznikla nová verze pro mladistvé - D-BOAT - která zapojuje rodiče a přizpůsobuje dovednosti věku 13-18 let. V pilotní studii 65 % adolescentů snížilo sebepoškozování o více než polovinu.

Od roku 2025 se očekává, že DBT bude zařazena do standardního balíčku duševní péče v rámci nového Akčního plánu pro duševní zdraví. To znamená, že se bude hradit z veřejného zdravotního pojištění. To bude změna.

Ještě větší změnou je teleterapie. Od roku 2020 se podíl online DBT zvýšil z 5 % na 35 %. To znamená, že nyní můžete absolvovat DBT z domova - což je pro lidi z venkova, pro ty, kteří se bojí vyjít z domu, nebo pro ty, kteří mají problémy s dopravou, obrovský přínos.

Je DBT pro vás?

Pokud cítíte, že:

• Vaše emoce vás přehánějí a zůstávají vám dlouho - hodiny, dny, týdny.
• Často se poraníte - fyzicky, emocionálně, nebo se sami zničíte slovy.
• Vztahy vás vyčerpávají - buď se vás lidé vzdalují, nebo vy je odhazujete.
• Často cítíte, že život nemá smysl, ale nemáte odvahu ho ukončit.
• Už jste vyzkoušeli jiné terapie a nic vás nezachytilo.

…tak DBT může být tím, co hledáte.

Není to rychlá cesta. Není to jednoduchá. Ale je to jedna z mála terapií, která vám dá nástroje, ne jen podporu. Naučí vás, jak se držet, když se všechno kolem vám řítí.

Pokud jste v Česku a chcete začít, kontaktujte DPN Opařany, Kaleidoskop nebo Fakultní nemocnici Brno. Výběr je malý, ale existuje. A pokud jste v jiné oblasti - hledejte certifikované terapeuty na webu International Society for DBT. Nechte se vést tím, že se můžete změnit - ne proto, že jste špatní, ale protože jste lidskí.

Co je nového v DBT - a kam směřuje

DBT se nezastavila. Vývoj pokračuje.

Už se používá pro děti - nejen pro mladistvé. V USA a Německu se zkouší verze pro předškolní děti s extrémní emoční nestabilitou. Výsledky jsou slibné.

Učí se ji i terapeuti z jiných oborů - pedagogové, sociální pracovníci, lékaři. DBT není jen pro psychologickou praxi. Je to nástroj pro celou společnost.

Do roku 2030 se očekává, že v 90 % evropských zemí bude DBT standardní léčbou pro emoční dysregulaci. To znamená, že nebude jen pro ty, kteří mají HPO. Bude pro každého, kdo se potýká s tím, že emoce ho přehánějí.

DBT není jen terapie. Je to přesun od kázaní k porozumění. Od „musíš se změnit“ k „pochopím, proč to děláš, a pomohu ti najít jinou cestu“.