Závislá porucha osobnosti: Co to je, jak se projevuje a co pomáhá

When working with závislá porucha osobnosti, psychologická porucha, při které člověk trvale potřebuje opírat se o druhé, aby se cítil bezpečně a hodnotně. Also known as závislost na vztazích, it znamená, že lidé s touto poruchou často odloží své vlastní potřeby, myšlenky a city, jen aby neztratili někoho, kdo je podporuje. Není to jen strach z osamění. Je to hlubší – jako byste měli vnitřní prázdný prostor, který může naplnit jen někdo jiný. A když ten někdo odejde, cítíte se jako bez kompasu – bez smyslu, bez identity, bez schopnosti rozhodovat se sami.

Tato porucha se často plíží postupně. Začíná tím, že se vám zdá, že bez partnera, přítele nebo rodiny nebudete schopni ani vybrat oblečení, ani říct, co chcete k obědu. Zkoušíte se přizpůsobovat, vyhýbat se konfliktům, mluvit jen to, co si myslíte, že druzí chtějí slyšet. A když se někdo rozhodne odejít, cítíte to jako ztrátu sebe sama. To není náhoda. To je výsledek dlouhodobého vzdělávání, že vaše hodnota je v závislosti na tom, jak vás ostatní vnímají. A to se často rodí v dětství – kdy bylo vaše pocitové bezpečí podmíněno tím, jak jste se chovali, ne tím, kdo jste.

Psychoterapie není o tom, aby vás naučila být nezávislými hrdiny. Je o tom, aby vám pomohla najít vlastní hlas. Když se naučíte rozpoznat, kdy vaše rozhodnutí pochází od vás, a kdy jen od strachu, že byste byli odmítnuti, začínáte mít kontrolu. Závislá porucha osobnosti se nevyléčí tím, že se někdo naučí říkat „ne“. Vyléčí se tím, že se naučíte říct: „Já jsem důležitý, i když někdo jiný nebojí.“

Co se v terapii děje? Někdy se pracuje na tom, jak rozpoznat, kdy jste vztahem zneužíváni – protože vám přijde, že to je normální. Někdy se pracuje na tom, jak se učit trávit čas sám – bez telefonu, bez sociálních sítí, bez někoho, kdo by vás „zkontroloval“. A někdy se prostě jen sedíte a říkáte: „Nechci být takhle. Ale nevím, jak jinak.“ A terapeut vám řekne: „To je první krok.“

Ve vaší kolekci článků najdete příběhy lidí, kteří prošli tím samým – od těch, kteří se bojeli opustit partnera, až po ty, kteří se naučili žít bez toho, aby měli někoho, kdo by jim říkal, že jsou v pořádku. Najdete zde i informace o mentalizační terapii, přístupu, který pomáhá lidem s poruchami osobnosti rozumět vlastním i cizím emocím, nebo o tom, jak testování hranic, v terapii pomáhá lidem naučit se, kde končí jejich odpovědnost a kde začíná odpovědnost druhých. Všechny tyto přístupy se zaměřují na jedno: nezničit vás, ale pomoci vám znovu najít sebe sama – bez potřeby někoho, kdo by vás držel.

Interpersonální problémy u poruch osobnosti: Jak vztahová psychoterapie pomáhá obnovit vztahy

Interpersonální problémy u poruch osobnosti: Jak vztahová psychoterapie pomáhá obnovit vztahy

Poruchy osobnosti narušují vztahy, protože lidé se bojí být opuštěni nebo odmítnuti. Vztahová psychoterapie pomáhá překonat tyto strachy prostřednictvím bezpečného terapeutického vztahu a konkrétních dovedností pro zdravé interakce.