Sexuální problémy a párová terapie: Jak psychoterapie obnovuje intimitu

Sexuální problémy a párová terapie: Jak psychoterapie obnovuje intimitu

Párová terapie není jen o tom, jak se léčí sexuální problémy. Je to o tom, jak se znovu naučíte mluvit o tom, co se skrývá pod tím, že už se nekoukáte do očí, když jdete do ložnice. Mnoho párů přijde do terapie s tím, že „už to prostě nejde“. A pak zjistí, že nejde o to, kolikrát mají sex, ale o to, jak dlouho už si neřekli, že je milují - ne jen slovy, ale pohledem, dotekem, tichem.

Co skutečně způsobuje sexuální problémy ve vztahu?

„Máme problém s touhou.“ To je častý úvod. Ale když se podíváte hlouběji, často se ukáže, že touha nechce přijít, protože se cítíte nebezpečně neslyšení. Nebo protože každý výraz blízkosti končí konfliktem. Nebo protože jste se naučili, že sex je něco, co se „dělá“, ne něco, co se „zažívá“.

85 % sexuálních problémů má kořeny v emocionální komunikaci, říká dr. Jan Bednařík z Institutu párové terapie. To znamená, že pokud vaše tělo nechce reagovat, nejspíš proto, že vaše duše se necítí bezpečně. Když se partner cítí kritizován, zanedbán nebo odsouzen, jeho tělo se uzavírá. Ne protože „nemá chuť“. Ale protože se bojí.

Proč individuální terapie nestačí?

Mnoho lidí začne s jednotlivou terapií. „Nechci, aby můj partner věděl, co říkám terapeutovi.“ To je pochopitelné. Ale často to jen zhoršuje věc. Když jeden partner pracuje na sebe, ale druhý zůstává ve stejné dynamice, vztah se nezmění. Je to jako když jeden z párů začne jíst zdravě a druhý stále přináší domů čokoládu a říká: „Proč se nechceš jen trochu víc snažit?“

65 % párů, které začaly jen s individuální terapií, se vrátí k párové terapii do šesti měsíců. Proč? Protože problém nebyl v jednom z nich. Problém byl mezi nimi. Párová terapie pracuje s tím, co se děje v prostoru mezi lidmi - s tím, jak se očekáváte, jak se vás vystavujete, jak se odpovídáte na bolest. To je jiný svět než „já mám problém s orgasmem“.

Jak probíhá terapie? Co se skutečně děje na sezení?

Nejde o to, že terapeut řekne: „Teď si to popředěte.“ Nejde o to, že se musíte zahřát na křeslech a říct, co vás vzrušuje. To je film.

První sezení je často o strachu. O tom, jak se oba bojíte, že to bude nevyhnutelné. A že to bude špatně. Terapeut vás nechá promluvit. Nejprve každého zvlášť. Pak spolu. A pak se ptá: „Co jsi cítil, když ti partner řekl, že to nechce?“ Nebo: „Když jsi řekl, že chceš více blízkosti, co jsi chtěl, aby ti řekl?“

Většina párů se zastaví na třetím sezení. Ne proto, že to nefunguje. Ale proto, že se poprvé v životě nebo v lety doopravdy slyšeli. A to je strašně bolestivé. A zároveň jediná cesta ven.

Terapeut mezi párem, nad jejich hlavami se objevují myšlenky strachu a touhy po spojení bez slov.

Kdo terapii dělá a jak vybrat správného terapeuta?

V České republice je terapeutů pro párovou terapii více než 50. Ale ne všichni jsou stejně kvalifikovaní. 30 % terapeutů nemá dostatečnou specializaci pro práci se sexuálními problémy, upozorňuje prof. Eva Vlčková. To může vést k tomu, že se vás terapeut ptá na detaily, které vás zraní, nebo vás učí „techniky“, které neřeší hlubokou bolest.

Hledejte terapeuty, kteří:

  • Mají certifikaci pro práci se sexuálními problémy (např. od Institutu párové terapie)
  • Používají přístup zaměřený na bezpečnost, ne na „vyřešení“
  • Neříkají: „Zkus to takhle.“ Ale: „Co se stalo, když jsi to naposledy zkusil?“
  • Jsou otevření různým formám intimity - polyfriendly, kinkaware, bez soudů
Iva Rolederová říká: „Kam zaměřujeme pozornost, tam se děje změna.“ Pokud terapeut při vašem popisu sexuálního problému zavře oči, změní téma nebo začne vás učit, jak se „správně“ chovat - odejděte. To není terapie. To je kontrola.

Co se stane, když jeden partner nechce?

To je nejčastější otázka. A odpověď je bolestivá: jen 40 % dvojic, kde se účastní jen jeden partner, dosáhne trvalých změn. Pokud jeden z vás nechce být v terapii, nemůžete to „přesvědčit“. Ale můžete začít sám. A změnit svou reakci. A to může otevřít dveře.

Některé párty se rozhodnou, že se zúčastní terapie jen jeden z nich. A pak zjistí, že když se začne jeden partner chovat jinak - třeba přestane obviňovat, začne naslouchat, nebude se vyhýbat doteku - druhý začne reagovat. Ne hned. Ale často. Ne proto, že „musí“. Ale proto, že se cítí bezpečněji.

Co se stane, když se jedna strana chová násilně?

Párová terapie nefunguje, pokud je jedna strana fyzicky, emocionálně nebo sexuálně násilná. V takovém případě je první krok ochrana a bezpečí - ne terapie. Pokud se vám někdo někdy řekl: „Kdybys nebyla tak náročná, nezlobil bych se.“ Nebo: „Kdybys nebyla tak nezajímavá, neodmítal bych sex.“ - to není problém vztahu. To je násilí. A to potřebuje jiný přístup.

Dvojice ve tmavé ložnici, jejich stíny jsou spojené, za nimi otevřená dveře do světla bezpečí.

Co se může změnit? Jaké výsledky lidé skutečně vidí?

Výsledky nejsou magické. Ale jsou reálné. Podle Institutu párové terapie 78 % dvojic hlásí výrazné zlepšení v oblasti intimity po 8-12 sezeních. Co to znamená v praxi?

  • Neříkáte si: „Máš chuť?“ Ale: „Můžeme se jen objímat?“
  • Nezakládáte sex na „musím to dát“ nebo „musím to dostat“.
  • Už nečekáte, že se „všechno vyřeší“ po jednom sexu.
  • Už nechcete, aby se vás partner zeptal: „Co se děje?“ - protože už víte, co se děje.
Jedna dvojice z Centra Certitudo po 10 sezeních řekla: „Po třech letech abstinence se sex vrátil. Ne proto, že jsme se naučili dělat něco nového. Ale protože jsme se naučili být spolu.“

Co stojí terapie a je to stojí za to?

Cena sezení se pohybuje mezi 1 600 a 1 800 Kč. To zní drahé. Ale porovnejte to s tím, kolik peněz jste utratili za výlety, které vás nespojily, nebo za věci, které jste si koupili, aby jste si mysleli, že „je všechno v pořádku“.

A co s tím, že 237 dvojic v roce 2023 využilo bezplatné 15minutové poradenství? Většina terapeutů nabízí krátký rozhovor, abyste zjistili, jestli je to pro vás. Nenechte se odradit cenou. Nechte se odradit strachem.

Co je další krok?

Pokud se cítíte, že vaše intimní život je něco, co se „ztratilo“, neznamená to, že je to navždy pryč. Znamená to, že jste se naučili přežívat bez něj. A teď je čas se naučit znovu žít s ním.

Začněte tímto:

  1. Najděte terapeuta s certifikací pro práci se sexuálními problémy (např. Institut párové terapie nebo Centrum Certitudo).
  2. Zavolejte a požádejte o bezplatný 15minutový rozhovor.
  3. Připravte se na to, že budete cítit nejistotu. To je normální.
  4. Nechte se nechat vyslechnout - bez soudů, bez rychlých řešení.
  5. Přemýšlejte: Co byste museli cítit, abyste se cítili bezpečně, když se otevíráte?
Změna není v tom, že se začnete mít sex častěji. Změna je v tom, že se začnete mít spolu. A to je první a nejdůležitější krok.

Je párová terapie pro sexuální problémy jen pro manžele?

Ne. Párová terapie je pro jakoukoli dvojici, která žije v intimitě - manželé, partneri, sourozenci, nebo i dvojice, které se nezaměřují na sexuální orientaci nebo smluvní vztah. Důležité je, že oba lidé chtějí pracovat na vztahu. Terapeuti jako Iva Rolederová pracují s polyamorickými i kink-aware dvojicemi, protože intimita není o tom, jak jste označeni, ale o tom, jak se cítíte.

Kolik sezení potřebuji, než se něco změní?

Většina párů začíná vnímat změny po 4-6 sezeních. To neznamená, že problém je vyřešený. Ale znamená to, že začínají rozpoznávat vzorce, které je držely v kruhu. Plný cyklus trvá obvykle 8-12 sezení. Některé dvojice pokračují déle, pokud chtějí hlouběji pracovat na důvěře nebo traumatu.

Je možné, že terapie zhorší vztah?

Ano, pokud je terapeut nekvalifikovaný. Pokud terapeut příliš rychle vede k sexuálním technikám, ignoruje emocionální bolest nebo se zaměří jen na jednoho partnera, může to zhoršit pocit zanedbání. To je důvod, proč je důležité vybírat terapeuty s certifikací pro práci se sexuálními problémy. V ČR je pouze 35 % soukromých terapeutů certifikováno pro tuto oblast.

Můžu terapii začít sám, když můj partner nechce?

Ano. I když je ideální, aby se zúčastnili oba, mnoho párů se vrátí k terapii, když jeden z nich začne mluvit jinak, naslouchat více a přestat obviňovat. Změna jednoho partnera může změnit dynamiku celého vztahu. Ne vždy, ale často. A to je důvod, proč se některé dvojice vracejí k terapii, i když začaly jen s jedním partnerem.

Co když mám fyzický problém - například nedostatečné vzrušení?

Fyzické příčiny, jako je hormonální nerovnováha nebo léky, existují. Ale podle odborníků z Institutu párové terapie a Sex-centra je 85 % sexuálních problémů spojeno s emocionální komunikací. I když je potřeba vyšetření u lékaře, terapie pomáhá překonat psychické bloky, které brání tělu reagovat - například strach z neúspěchu, pocit, že jste „ne dostatečně dobrý“ nebo že sex je „něco, co se musí udělat“.