Co když si pamatujete trauma, ale nemůžete o něm mluvit? Když se vám při pohledu na zrcadlo zhroutí hrudník, nebo když vás nohy samy od sebe přinutí utéct, i když víte, že není žádné nebezpečí? Mnoho lidí, kteří prožili náhlé, násilné nebo dlouhodobé zážitky, nezpracovávají trauma v hlavě - zpracovávají ho v těle. A právě to je jádro senzomotorické psychoterapie.
Co je senzomotorická psychoterapie?
Senzomotorická psychoterapie není jen „terapie tělem“. Je to systém, který rozumí, že trauma nezůstává jen v paměti - zůstává v svalovém napětí, v dechu, v nervových reakcích, v nemožnosti se pohnout nebo se naopak neustále pohybovat. Vznikla na základě výzkumů českých vědců Václava Jandy a Marie Vávrové z Masarykovy univerzity v Brně v roce 1989 a dnes je oficiálně uznána Ministerstvem zdravotnictví ČR pod číslem MZ-2021-087.
Není to metoda, kde si popisujete, co se stalo. Je to metoda, kde se učíte cítit, co se stalo - v těle. Když jste jako dítě při násilí ztuhlí, nebo když jste jako dospělý někdy zasáhli do záchranného režimu, kdy se vaše tělo připravovalo na boj nebo útěk, ale nemohlo ani jedno - pak se ten stav „zasekl“. Senzomotorická psychoterapie vám pomáhá ten zaseklý pohyb dokončit. Ne slovy. Ne přemýšlením. Ale pohybem, dechem, dotekem, pozorováním.
Jak to funguje?
Vaše tělo neustále posílá signály do mozku - z kloubů, svalů, kůže, vnitřních orgánů. Tyto signály se nazývají senzorické. Mozek je zpracovává a odpovídá pohybem - to jsou motorické reakce. Spolu tvoří senzomotorický systém. Když se stane trauma, tento systém se „zamkne“. Tělo si pamatuje, že mělo být v útěku, ale nemohlo. Nebo že mělo bránit, ale nemohlo. A tak zůstává v připravenosti - v napětí, v bolesti, v úzkosti, která nemá příčinu.
Terapeut vás nechá pomalu, bez tlaku, znovu prožít tyto pohyby - ne jako vzpomínku, ale jako aktuální zkušenost. Když se například ztuhlíte, když se vám zatváří rty, když se vám zastaví dech, terapeut vás vede k tomu, abyste si všimli: „Co právě cítím?“ „Kde to cítím?“ „Co by se stalo, kdybych se trochu pohnul?“
Nejde o to „překonat“ trauma. Jde o to, aby tělo dokázalo dokončit tu reakci, kterou nemohlo dokončit v okamžiku, kdy se trauma stalo. A to je klíč. Když tělo zjistí, že nyní je bezpečné, že může utéct, křičet, zatvářit se, zatvářit se, zatvářit se - pak se trauma uvolní. Ne v hlavě. V těle.
Co se děje během sezení?
Standardní sezení trvá 60 minut. Nejde o to, že se sednete a vyprávíte. Jde o to, že se sednete, zavřete oči, a terapeut vás vede k pozorování těla. Může vás požádat, abyste zkusili pomalu zvednout ruku. Ne zcela. Jen o půl centimetru. A pak se zeptá: „Co se stalo?“
Možná se vám zastavil dech. Možná se vám zatáhlo v břiše. Možná jste se cítili, že to je nebezpečné. A právě to je výchozí bod. Tělo vám říká: „Tady je něco, co se dělo.“
Terapeut neříká, co máte cítit. Neříká, co máte dělat. Jen vás vede k tomu, abyste se k tomu připojili. A pak, když je připravené, pomalu vás vede k tomu, abyste provedli ten pohyb, který jste nemohli provést v okamžiku traumatizace. To může být zatlačení rukou, křik, odstranění záchranného pohybu, nebo jen hluboký dech, který jste se báli dělat.
Průměrně je potřeba 12-15 sezení na zpracování jednoho traumatu. Ne každé sezení je „velké“. Některá jsou jen „připravovací“. Některá jsou jen „přestávka“. A některá jsou tak jemné, že si je klienti po sezení pamatují jen jako „něco se změnilo“.
Kdo to může použít?
Senzomotorická psychoterapie není jen pro dospělé. Je velmi účinná u dětí do 12 let, které neumí slovy popsat, co je trápí. Je účinná u lidí s autismem, kteří často trpí senzorickou dysregulací - jejich tělo je přehřívané, přetížené, neví, jak se uvolnit. Je účinná u lidí, kteří mají somatizované příznaky: neustálé bolesti hlavy, závratě, zácpu, nevysvětlitelné bolesti zad, neustálé únavy - bez fyzické příčiny.
Podle studie Vondrákové (2016) má senzomotorická psychoterapie 82 % úspěšnosti u klientů s komplexním PTSS. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) má 65 %, EMDR 73 %. Proč? Protože senzomotorická psychoterapie nevyžaduje, abyste o trauma mluvili. A to je pro 38 % lidí klíčové. Když se nemůžete o tom zmínit, protože to způsobuje paniku, pak KBT a EMDR mohou být bezmocné. Senzomotorická psychoterapie vás nechá mluvit tělem.
Co říkají lidé, kteří to vyzkoušeli?
Aneta K. z Prahy, 41 let, po 10 letech boje s úzkostí: „Po 10 letech boje s úzkostí mi senzomotorická psychoterapie pomohla, když jsem už vyčerpala všechny klasické metody. Práce s tělem mi umožnila najít klíč k trauma, které jsem nedokázala slovy popsat.“
Na Google Reviews mají centra specializovaná na tuto metodu průměrné hodnocení 4,7 z 5 hvězdiček na základě 387 recenzí. Většina lidí popisuje stejný příběh: „Cítil jsem, že něco se změnilo, ale nevěděl jsem, co.“ Pak přišel den, kdy se vám nezastavil dech při pohledu na místo, kde se trauma stalo. Nebo jste si všimli, že už nečekáte, že vás někdo zrazuje, když vás někdo zavolá.
Není to však zázrak. Petr N. z Brna, 34 let: „Po 8 sezeních jsem neviděl žádný pokrok. Jen ztrátu času a peněz. Terapeutka se příliš soustředila na tělesné prožitky a ignorovala mé konkrétní problémy.“
Tady je klíč: senzomotorická psychoterapie není metoda pro každého. Potřebuje terapeuta, který umí číst tělo. A potřebuje klienta, který je ochoten se nechat vést - bez plánu, bez očekávání, bez cíle „vyřešit to“. Pokud hledáte rychlé řešení, tato metoda není pro vás. Pokud chcete opravdu zjistit, co se vás tělo snaží říct - pak je to nejhlubší cesta, kterou můžete zvolit.
Co je potřeba k tomu, abyste se stali terapeutem?
Podle vyhlášky MZ ČR č. 326/2019 Sb. může senzomotorickou psychoterapii provozovat pouze klinický psycholog s certifikátem Institutu senzomotorické integrace Praha (ISIP). Ten vyžaduje 200 hodin teorie a 150 hodin supervizované praxe. Průměrně to trvá 9 měsíců.
Největší výzvou pro terapeuty není naučit se techniky. Je to naučit klienty rozlišovat mezi tím, co se děje teď, a tím, co se dělo v minulosti. Když se klient zatváří a řekne: „Cítím se jako když mě můj otec zbil.“ Terapeut musí vědět: „To je vzpomínka. Co cítíš teď?“
87 % terapeutů potřebuje intenzivní supervizi, protože tělesná práce je silná. Když se tělo „přepne“ do traumatu, může se stát, že klient ztratí kontakt s realitou. Terapeut musí být schopen to držet - bez přílišného zásahu, bez přílišného odstupu.
K dispozici je manuál „Senzomotorická psychoterapie traumat“ od Vávrové a kol. (2021) a online kurz na Edukaci pro psychoterapeuty s průměrným hodnocením 4,5 z 5 od 215 účastníků. Ale to není všechno. Pravá kvalifikace přichází z praxe - z toho, jak často vidíte, jak tělo mluví, když slova nejsou dostatečná.
Co se děje v Česku dnes?
Počet certifikovaných senzomotorických terapeutů se zvýšil z 42 v roce 2018 na 187 v roce 2023. To je roční růst 35 %. Tržby z této metody dosáhly 85 milionů Kč v roce 2022. Z toho 62 % hradí zdravotní pojišťovny, 38 % samoplátci. Cena za sezení je 850 Kč s lékařským doporučením, 1200 Kč bez něj.
Nejvíce klientů je ve věku 25-45 let - 68 %, z nichž 52 % jsou ženy. Ale počet mužů, kteří hledají tělesnou terapii, roste. Většina z nich přichází po neúspěchu s jinými metodami. „Chtěl jsem něco, co mi neříká, abych to řekl. Chtěl jsem něco, co mi řekne, abych to cítil.“
Od ledna 2024 je hrazena i pro všechny typy posttraumatických stresových poruch - nejen pro komplexní PTSS. To znamená, že se tato metoda stává standardní součástí péče.
Co přijde dál?
Na 1. lékařské fakultě UK v Praze se testuje kombinace senzomotorické psychoterapie s biofeedbackem. Senzory měří dech, svalové napětí, tep. V reálném čase terapeut vidí, kdy se tělo „přepne“ do trauma. A může to zpomalit. Zvýší to efektivitu o 22 % u klientů s chronickým PTSS.
Do roku 2030 se očekává, že senzomotorická psychoterapie bude standardní součástí léčby traumat ve 60 % evropských zemí. V Česku se připravuje akreditace na pěti vysokých školách od akademického roku 2024/2025. To znamená, že se tato metoda stane součástí výuky budoucích psychologů - ne jen specializací pro několik vyvolených.
Je to pro vás?
Je to pro vás, pokud:
- Už jste vyzkoušeli všechny klasické metody a nic nezůstalo
- Nejste schopni mluvit o tom, co vás trápí
- Máte nevysvětlitelné tělesné příznaky - bolesti, únavu, závratě
- Cítíte, že vaše tělo vás „zradilo“
- Chcete zjistit, co vás tělo snaží říct, když slova selhala
Je to pro vás, pokud:
- Hledáte rychlé řešení
- Chcete, aby vám někdo řekl, co máte dělat
- Nejste ochotni se nechat vést do neznámého
- Chcete, aby se trauma „vyřešilo“ ve dvou sezeních
Senzomotorická psychoterapie není metoda pro každého. Ale pro ty, kteří už nevědí, co dělat - je to jedna z mála cest, která nevyžaduje slova. Jen přítomnost. A věření, že tělo ví víc, než my.“
Je senzomotorická psychoterapie vhodná pro děti?
Ano, je jednou z nejúčinnějších metod pro děti do 12 let. Děti často nemají slova, kterými by popisovaly trauma. Ale jejich tělo si pamatuje - napětí, ztuhlost, útěk, ztichnutí. Senzomotorická psychoterapie pracuje s pohybem, hrou, dotekem a hlasem - bez nutnosti vyprávět. V praxi se ukazuje, že děti, které trpí somatizovanými příznaky nebo se vyhýbají kontaktu, se po několika sezeních začnou otevírat, pohybovat a vystupovat z „zamrznutého“ stavu.
Může mi pomoci, pokud mám autismus?
Ano. Lidé s poruchami autistického spektra často trpí senzorickou dysregulací - jejich tělo je přetížené, přehřáté, neví, jak se uvolnit. Trauma je často uloženo jako přehnaná reakce na běžné podněty - hlas, světlo, dotek. Senzomotorická psychoterapie pomáhá tělu naučit se rozlišovat mezi bezpečným a nebezpečným podnětem - ne slovy, ale prostřednictvím pohybu a pozorování. Mnoho klientů s autismem hlásí, že po terapii přestali být „přehřátí“ a začali se cítit „v těle“.
Proč je potřeba tolik sezení?
Protože trauma není událost - je to zaseklý proces. Každé sezení je krok k tomu, aby tělo znovu zkusilo reagovat jinak. Některé sezení jsou jen k tomu, abyste se naučili cítit. Jiná k tomu, abyste se naučili se pohybovat. Jiná k tomu, abyste se naučili přežít, když se vám v těle objeví stará bolest. Tělo potřebuje čas, aby se naučilo, že nyní je bezpečné. Nejde o to „vyřešit“ trauma - jde o to, aby tělo přestalo být v jeho stínu.
Je senzomotorická psychoterapie hrazená zdravotní pojišťovnou?
Ano. Od ledna 2024 je senzomotorická psychoterapie hrazená všemi zdravotními pojišťovnami v České republice pro všechny typy posttraumatických stresových poruch, pokud máte doporučení od lékaře. Cena sezení je 850 Kč. Bez doporučení platíte sami přibližně 1200 Kč. Většina centra má s pojišťovnami uzavřené smlouvy - stačí se zeptat.
Co když mi to nepomůže?
Pokud po 6 sezeních nevidíte žádný pokrok - tělo se nezměnilo, bolesti neustávají, dech zůstává zadrhnutý - možná není terapeut správný. Nebo možná je tělo ještě příliš přetížené. Někdy je potřeba nejprve stabilizovat - přes jinou metodu, nebo přes léčbu. To není selhání. To je přirozený proces. Senzomotorická psychoterapie není zázrak. Je to cesta. A některé cesty mají více zastávek než jiné.
