Jak mluvit s blízkým o jeho závislosti: Praktická doporučení z terapie

Řeknete někomu, že má problém s alkoholem, a on se zavře jako želva. Zkuste to s drogami, a on vás obvíní, že ho nechápete. Přistoupíte k hráči, který už dva měsíce nepracoval, a on vám vysvětluje, že to všechno je jen dočasné. Toto je každodenní realita pro tisíce rodin v Česku. A přesto, když se to děje s vaším blízkým, nechápete, jak to říct, aby to neskončilo křikem, křivdou nebo odchodem.

Největší chyba, kterou rodiny dělají, není to, že neříkají nic. Je to to, že říkají špatně. Výroky typu "Ty jsi alkoholik" nebo "Už jsi zase opilý" nezavírají dveře - zavírají celý dům. Podle psychoterapeutky Zdeňky Košatecké, která pracuje s rodinami závislých už více než 15 let, "když začnete ukazovat na závislost, druhý člověk hned začne bránit svého vnitřního muže". A ten muž nechce být označený. Chce být slyšený.

Co se děje v hlavě závislé osoby, když ji oslovíte?

Představte si, že jste celý den slyšeli, že jste slabý, neúspěšný, zodpovědný za všechny problémy. A teď přijde někdo, koho máte rád, a říká: "Tohle už je konec." Nezakřičíte. Nezakřiknete. Zavřete se. A začnete lhat. Protože když vás označíte za závislého, přestáváte být člověkem. Jste jen problém.

Podle průzkumu Českého národního monitoringového centra pro drogy z roku 2022, 92 % závislých lidí říká, že stigmatizace je jedním z hlavních důvodů, proč nejdou hledat pomoc. Slova jako "opilec", "slaboch", "zneuživatel" nebo dokonce "alkoholik" nejsou jen urážlivá. Jsou překážkou, která brání každému kroku k léčbě. Není důležité, jak dobře jste mysleli. Důležité je, jak to slyšel on.

Když je správný čas mluvit?

Není to ten den, kdy vás překvapil v kuchyni s láhví. Není to když se vrátil domů ve dvě ráno a nesl v ruce čaj. Není to ani ten den, kdy vám řekl, že "to všechno zvládne". Správný čas je, kdy se objeví konkrétní změny.

Podle dat z roku 2022, která sledovala tisíce případů, nejčastější příznaky, které by měly být signálem, jsou:

• Častá podrážděnost nebo apatie - ztráta zájmu o věci, které dříve bavily
• Zhoršení výkonu ve škole nebo práci - opoždění, chyby, odvolání
• Časté lhaní a vyhýbání se přímým odpovědím - "Ne, nejsem opilý", "To nebyl já", "Neměl jsem to vůbec"
• Fyzické znaky - zarudlé oči, výrazné výkyvy hmotnosti, špatná hygiena

Nejde o to, když se to stane poprvé. Jde o to, když to začne opakovat. Když se to stane třikrát. A když už to nejde ignorovat. To je ten okamžik, kdy mluvit začít.

Jak to říct - bez toho, aby to skončilo křikem?

Před rozhovorem udělejte tři věci.

1. Připravte si konkrétní příklady. Neříkejte: "Vždycky jsi opilý." Řekněte: "Minulý víkend jsi neodešel z kuchyně, a když jsem ti přinesla vodu, nevěděl jsi, kdo jsi. To mě dělá staré. Když jsem ti to řekla, jsi se zavřel a neodpověděl jsi mi celý den. To jsem nikdy nechtěla."
2. Používejte já-výroky. "Mě dělá starosti, že jsi v poslední době nebyl na večeři." NEDĚLEJTE: "Ty jsi nebyl na večeři." První věta hovoří o vašem pocitu. Druhá vám připisuje vinu. A když se někdo cítí obviněný, přestane slyšet.
3. Neříkejte "jsi závislý". Řekněte: "Vypadá to, že se nějakým způsobem potýkáš s alkoholem." Nebo: "Vypadá to, že jsi v poslední době ztratil kontrolu nad tím, jak často piješ." To není označení. To je pozorování. A pozorování nezavírá dveře. Označování ano.

Na fóru chciodvykat.cz napsala uživatelka Markéta: "Když jsem poprvé mluvila se svým manželem, začal jsem křičet a obviňovat ho. Bylo to katastrofální. Až když jsem si připravila tři konkrétní příklady, mluvila klidně a měla připravený kontakt na terapeuta, začal o tom uvažovat."

Co dělat, když řeknete a on odmítne?

Největší strach rodin je: "Když to řeknu, a on to odmítne, bude to horší?" Odpověď je: Ano, bude. Ale jen do doby, než se to znovu zkusí.

Podle dat Národního monitoringového centra pro drogy z roku 2022, 67 % závislých osob odmítne pomoc při prvním přístupu. Ale 43 % z nich přijme pomoc při třetím až pátém pokusu. To znamená: nevzdávejte to. Ale neříkejte to znovu tak, jako poprvé.

Držte se těchto pravidel:

• Nemluvte o závislosti, když je opilý nebo v agresivním stavu.
• Nemluvte, když jste unavení, rozčílení nebo plní strachu.
• Nemluvte před ostatními - nikdy. To je soukromý rozhovor.
• Neříkejte: "Musíš to nechat." Řekněte: "Chci, abychom mohli být znovu tím, jakými jsme byli dříve."
• Mějte připravené kontakty - nejen telefon, ale i název místa. "Mám číslo na Adicare v Brně. Mohli bychom tam jít spolu, když budeš chtít."

Na Facebookové skupině "Podpora pro rodiny závislých" napsal uživatel Petr: "Když jsem přestal říkat "jsi alkoholik" a začal mluvit o tom, jak mi chybí, když jsem s ním mohl hrát fotbal, začal reagovat jinak. Přišel domů, když jsem mu řekl: "Chybí mi ten, kdo mi vždycky pomáhal s autem."

Co dělat, když se odmítne celkem?

Někdy to prostě nejde. A to je normální. Ale to neznamená, že jste selhali. Znamená to, že jste udělali to, co mohli. A teď je čas zaměřit se na sebe.

Podle Národní linky pro odvykání (800 350 000), která v roce 2022 zaznamenala 15 342 hovorů od rodinných příslušníků, 78 % rodin potřebuje konkrétní komunikační doporučení - ale jen 12 % je má. Většina se cítí sama. A to je největší riziko: vyčerpání, vztek, lítost, ztráta sebevědomí.

Nejste zodpovědní za jeho rozhodnutí. Jste zodpovědní za své. A to znamená:

• Navštivte konzultaci pro rodiny - Národní linka pro odvykání, Adicare, nebo Sanatorium Moniky Plocové mají speciální skupiny pro příbuzné.
• Učte se o závislostech. Ne jen o alkoholu. O hrách. O lékách. O narkotikách. Víte-li, co se děje, nebudete se cítit jako ztracený.
• Přestaňte se snažit "zachránit". Začněte se starat o sebe. Přestaňte přemýšlet, co by měl udělat on. Začněte přemýšlet, co můžete udělat vy.

Na Redditu uživatelka Lucie popisuje: "Mluvila jsem s otcem, připravila jsem všechno. On začal lhat a popírat. Nakonec jsem se obrátila na Národní linku. Dostala jsem jméno terapeuta, který pracuje jen s rodinami. A to bylo první, co mi pomohlo přežít."

Kde najít pomoc?

Nejste sami. A nejste jediní, kdo to prožívá. V České republice existuje 128 akreditovaných zařízení pro léčbu závislostí. Z nich 47 nabízí speciální poradenství pro rodiny. A všechny jsou zdarma.

• Národní linka pro odvykání - 800 350 000 (volání zdarma, i online na chciodvykat.cz)
• Adicare - má 8 poboček po celé ČR, poskytuje poradenství pro rodiny i pro závislé
• Sanatorium Moniky Plocové - specializuje se na rodinné terapie a podporu příbuzných
• Magdaléna - má průvodce pro rodiny, které se potýkají s drogami, alkoholem a hráčskou závislostí

Od 1. ledna 2023 je možné konzultovat online. Od 1. září 2023 jsou sociální pracovníci povinni absolvovat školení v komunikaci s rodinami závislých. To znamená: systém se mění. A vy můžete být částí toho změny.

Závěr: Nejde o to, aby se změnil on. Jde o to, aby se změnila komunikace.

Nejde o to, abyste přesvědčili někoho, že má problém. Jde o to, abyste mu ukázali, že ho máte rádi. I když je ztracený. I když je zlý. I když lže. I když se zavře.

Nejlepší zpráva, kterou můžete dát závislému člověku, není: "Musíš to nechat." Je to: "Já tě mám rád. A chci, abychom se mohli znovu vidět jako lidé, ne jako problém."

Příště, když budete chtít mluvit, neříkejte: "Jsme závislí." Řekněte: "Chci, abychom se znovu našli."