Maskovaná deprese: Kdy se smutek schovává za podrážděnost a únavu

Maskovaná deprese: Kdy se smutek schovává za podrážděnost a únavu

Stává se vám, že se probudíte jako byste přespal celý týden, ale přesto máte pocit, že vás někdo vyčerpal? Že se rozzlobíte na dítě, protože vám chybí káva, nebo že vám bolí hlava od toho, že jste jen seděli na gauči? Možná to není jen stres. Možná je to něco hlubšího - něco, co se schovává za těmi fyzickými příznaky a nechce, aby jste ho viděli.

Smutek, který nechce být vidět

Klasická deprese si často představujeme jako smutek, beznaděj, pláč, úplnou ztrátu zájmu o život. Ale co když ten smutek nepláče? Co když se převlékne do kožíšku únavy, podrážděnosti nebo bolestí? To je maskovaná deprese - forma, kde emocionální bolest nevykazuje tradiční znaky. Místo toho se projevuje tím, že se nemůžete vyspat, že vás každý hlas na práci rozčílí, že vám bolí záda jen od toho, že jste se postavili, a že se vám zdá, že vaše tělo se rozbíjí, i když jste neudělali nic těžkého.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2023 se 35-40 % nových případů deprese v Česku projevuje právě takto. A přitom většina lidí, kteří to zažívají, jde k lékaři s hlášením: „Mám únavu.“, „Mám bolesti hlavy.“, „Nemůžu se soustředit.“ - ale nikdy: „Cítím se špatně.“

Únavu nezpůsobuje práce, ale duše

Zaměřte se na tuhle větu: „K naprostému vyčerpání energie stačí ranní hygiena a vyvenčení psa.“ Toto není příklad z nějakého psychologického článku - je to přesný popis, který opakuje několik českých psychiatrů. Když jste unavení tak, že vám stačí vyjít na chodbu, abyste se cítili jako po maratonu, není to jen nedostatek spánku. Je to vaše duše, která se snaží říct: „Nemůžu to už dál.“

Nejde o „pouhou“ únavu. Jde o chronickou, neúměrnou, neustálou únavu, která neodchází ani po víkendu. Někteří lidé říkají, že mají „těžké končetiny“ - jako by jim někdo naplnil nohy olovem. Jiní cítí, že jejich hlava je zaplněná bahem. Nejde o nedostatek kofeinu. Nejde o špatnou kvalitu spánku. Jde o to, že vaše tělo se snaží kompenzovat emocionální přetížení, které jste nechali ztuhlým.

Podle studie z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy publikované v říjnu 2024 je tato únava často přehlížena jako „chronický únavový syndrom“. Ale tam, kde chronický únavový syndrom vyžaduje alespoň čtyři příznaky po dobu šesti měsíců, maskovaná deprese se může projevit i dříve - a často s dalšími příznaky, které jí dělají charakter: poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu, problémy s pamětí, neklid, a hlavně - únava, která neodchází ani po odpočinku.

Podrážděnost není „pouze“ zlý náladový stav

Většina lidí si myslí, že když je někdo podrážděný, je to kvůli stresu, špatnému spánku nebo práci. Ale co když je to výsledek deprese? V české psychiatrii už dlouho víme, že „méně se ví, že k depresi nepatří jen smutek, ale třeba i podrážděnost a agrese.“

U mužů ve věku 35-54 let je to ještě častější. Místo toho, aby řekli „Cítím se smutně“, řeknou: „Všechno mi přijde hloupé.“, „Nemůžu už s těmi lidmi.“, „Když mi někdo řekne, abych udělal něco jednoduchého, chci ho zasrát.“

Uživatel Pavel z Facebookové skupiny „Deprese v ČR“ popsal, jak ho vyhodili z práce, protože „byl agresivní doma, na práci, až mě vyhodili.“ Až poté, co začal mít fyzickou slabost - že neudržel hrnek v ruce - šel k lékaři. A zjistil, že to nebyl „nějaký problém s nervy“. Byla to deprese.

Podle průzkumu společnosti Opatruj.se z roku 2023, který zahrnoval 1 250 lidí s diagnostikovanou depresí, 68 % první stížnosti mělo fyzický charakter. Pouze 32 % začalo s emocionálními potížemi. To znamená, že téměř každý druhý člověk, který má deprese, se do lékárny nebo k lékaři dostane ne jako „osoba se smutkem“, ale jako „osoba s bolestmi“.

Muž v obleku stojí u lékaře, který ukazuje na normální výsledky, zatímco jeho duše je viditelná jen jako stín.

Proč to lékaři přehlížejí?

Většina praktických lékařů v Česku má na návštěvu 15 minut. V tom čase se snaží vyloučit infekci, zkontrolovat krevní tlak, zjistit, jestli máte cukrovku. A když vám řeknete: „Mám únavu a bolesti hlavy“, nejčastější odpověď je: „Zkuste spát více.“, „Vezměte vitamíny.“, „Nechte to.“

Podle průzkumu České lékařské komory z listopadu 2023 pouze 22 % praktických lékařů pravidelně používá standardizované dotazníky pro detekci deprese u pacientů s fyzickými stížnostmi. To znamená, že většina lidí, kteří mají maskovanou deprese, prochází lékařským systémem jako „pacienti s nejasnými příznaky“ - až do chvíle, kdy se jejich stav zhorší natolik, že už se nedá ignorovat.

Největší problém je ale ten, že lékaři často nerespektují fyzické projevy deprese jako legitimní příznaky. MUDr. Eva Nováková z Pražské psychiatrické nemocnice to řekla přesně: „Lékaři často nerespektují fyzické projevy deprese jako legitimní příznaky, což zpomaluje diagnostiku a léčbu.“

A tak lidé trpí roky. Uživatelka Anna_28 z Adicare.cz sdílela, že měla bolesti hlavy a kloubů po půl roku, než ji někdo poslal k psychologovi. A až tehdy zjistila, že to nebyla žádná fyzická nemoc. Byla to deprese.

Co se děje v Česku? Nové přístupy

Naštěstí se něco mění. Od ledna 2024 zahrnuje nová metodika pro praktické lékaře specifické otázky pro detekci maskované deprese - projekt zvaný „Viditelná deprese“, vyvinutý Národním ústavem duševního zdraví v Praze.

Od října 2024 probíhá pilotní projekt „Maskovaná deprese - raná diagnostika“ ve třech regionech: Hradec Králové, Olomouc a Plzeň. 450 praktických lékařů dostalo speciální školení, jak rozpoznat tyto netypické příznaky. A podle studie z Univerzity Karlovy z října 2024 nová kritéria zvyšují přesnost diagnostiky o 28 % oproti starým metodám.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Václavek prohlásil v říjnu 2024, že tento projekt má být do konce roku 2025 rozšířen na celou ČR. To není jen administrativní změna. Je to přiznání, že deprese nevypadá vždy stejně. A že když někdo říká: „Jsem jen unavený.“, nemusí to být jen „příběh o přetížení“.

Žena jde ulicí, smí se, ale její tělo je ztěžklé a nad hlavou se vznášejí symboly únavy a izolace.

Co můžete dělat, když se to vám stává?

Pokud se vám to zní známě - neváhejte. Nejde o slabost. Nejde o „přehnaný“ stres. Jde o zdravotní stav, který se dá léčit.

  • Zaznamenávejte své dny. Napište si: kdy jste se cítili nejvíc unavení, kdy jste se rozzlobili, kdy jste měli bolesti. Nejen co se stalo, ale jak jste se cítili vnitřně. Třeba: „Dnes jsem se rozzlobil na děti, protože jsem měl pocit, že jsem nikdy nic nezvládnu.“
  • Nečekejte, až se to zhorší. Pokud máte únavu déle než dva týdny, navštivte lékaře a řekněte mu: „Myslím, že bych mohl mít maskovanou deprese. Mám únavu, podrážděnost, problémy se spánkem.“
  • Nechte se otestovat. Existují jednoduché dotazníky, které lékaři používají - například PHQ-9 nebo HADS. Nejsou to „psychologické hry“. Jsou to nástroje, které pomáhají vidět to, co se skrývá.
  • Nejste sami. V Česku se odhaduje, že 4-5 % populace má maskovanou formu deprese. To je téměř 500 000 lidí. Mnozí z nich se cítí jako „zřízení“, ale nejsou. Jsou to lidé, kteří se snaží přežít - a potřebují jen správnou diagnózu.

Profesor Petr Winkler z Univerzity Palackého v Olomouci říká: „Bude v příštích pěti letech maskovaná deprese stále častěji rozlišována od chronického únavového syndromu, což povede k efektivnější léčbě.“

A to je důvod, proč tohle všechno důležité je. Nejde jen o to, abyste se cítili lépe. Jde o to, abyste neztratili další rok, nebo dva, nebo pět - v nejistotě, že je to „jen stres“.

Co se stane, když to začnete léčit?

Léčba maskované deprese není jako „vzít pilulku a bude to lepší“. Je to proces. Antidepresiva u této formy deprese často začnou působit až po 8-12 týdnech - o 2-3 týdny déle než u klasické deprese. Ale když začnou působit, změna je obrovská.

Uživatelka Markéta na Redditu řekla: „Když mi psycholog vysvětlil, že moje neustálá podrážděnost a únava jsou příznaky deprese, vše začalo dávat smysl. Po třech měsících terapie se cítím jako nový člověk.“

Nejde o to, že byste měli „přestat být podráždění“. Jde o to, že byste měli pochopit, proč jste tímto způsobem reagovali. A když to pochopíte, přestanete se vinit za to, že jste „nějaký špatný člověk“. Začnete se ptát: „Co mi chybí?“ a ne: „Proč jsem takový zlý?“

Maskovaná deprese není trest. Je to signál. A když ho slyšíte, můžete začít žít znovu.

Je možné mít deprese, aniž bych se cítil smutně?

Ano. Maskovaná deprese je přesně taková forma, kde smutek není hlavním příznakem. Místo toho se projevuje únavou, podrážděností, bolestmi těla, problémy se spánkem nebo koncentrací. Mnoho lidí, kteří trpí touto formou deprese, nikdy necítí hluboký smutek - ale cítí, že se jim život „rozpadá“ zevnitř, i když vypadají „normálně“.

Mám únavu už půl roku - je to deprese?

Chronická únavy trvající déle než dva týdny je jedním z klíčových signálů, který by měl vést k vyšetření deprese. Pokud máte únavu, která neodchází ani po odpočinku, spolu s podrážděností, problémy se soustředěním, bolestmi těla nebo poruchami spánku, je velká šance, že jde o maskovanou deprese. Není to jen „přetížení“ - je to zdravotní stav, který vyžaduje odborné vyšetření.

Proč mě lékař posílá k psychologovi, když mám bolesti hlavy?

Protože bolesti hlavy, únava, fyzické napětí a problémy se spánkem jsou často fyzickými projevy psychického stresu nebo deprese. Pokud všechny vyšetření (např. MRI, krevní testy) vyloučí fyzickou příčinu, lékař se ptá: „Co se děje uvnitř?“ Nejde o to, že „je to jen v hlavě“. Jde o to, že duše může bolet tak, že to tělo převede na fyzické příznaky.

Může maskovaná deprese vést k sebevraždě?

Ano. Podle studie v časopise Psychologie dnes až 80 % lidí s depresí zažívá úvahy o smrti - i když se to neukazuje ve formě smutku. V maskované formě tyto myšlenky mohou být skryté za podrážděností, odmítáním pomoci nebo „přílišnou aktivitou“. Pokud cítíte, že se život nevyplatí, nebo že jste „nepotřebný“, je to vážný signál. Hledejte pomoc - nečekáte, až se to „vyřeší samo“.

Je léčba maskované deprese účinná?

Ano, a často i velmi účinná. Léčba zahrnuje psychoterapii, v některých případech i antidepresiva, a často i změny životního stylu. Výsledky se projevují pomaleji než u klasické deprese - obvykle za 8-12 týdnů - ale mnoho lidí popisuje, že se po léčbě cítí jako „nový člověk“. Klíčem je rozpoznání. Když víte, co se děje, můžete začít léčit správně.