Jak poznat zneužívající vztah: Terapeutická kritéria a bezpečný plán

Stojíte před zrcadlem a ptáte se: Je můj terapeut skutečně na mé straně? Nebo se jen zdá, že vás slyší, zatímco ve skutečnosti vás manipuluje, zneužívá nebo vás drží v pasti? Pokud jste někdy cítili, že terapie vás místo toho, aby vás uvolnila, ještě více zranila - nejste sami. V České republice každý rok tisíce lidí hledají pomoc po zneužívajících vztazích - a někteří z nich najdou terapeuta, který jim víc škodí, než pomáhá.

Co vlastně dělá terapeutický vztah zneužívajícím?

Profesionální terapie by měla být bezpečný prostor, kde můžete říct všechno, co vás trápí - bez strachu, že vás odsoudí, využijí nebo vás přesvědčí, že to, co vám přišlo, bylo vaše vina. Ale někdy se terapeutický vztah přemění v nástroj kontroly. Jak to poznat?

Zneužívající terapeut nepracuje s vámi. Pracuje na vás. Používá vaše zranění jako zbraň. Mluví o „lásce“, „proštění“ nebo „přijetí“ jako o univerzálních řešeních, která vás přinutí přijmout něco, co se vám nezdá. Říká: „Kdybyste byli větší, nebylo by to tak těžké.“ Nebo: „Váš problém je, že neumíte milovat.“ To není terapie. To je manipulace.

Podle studie Univerzity Karlova z roku 2021, která analyzovala práci s oběťmi násilí, 92 % terapeutů potvrzilo, že nejčastějším znakem škodlivé terapie je, když klient necítí, že terapeut je bezpečný prostor. Když terapeut přesahuje hranice - když vás přiměje k fyzickému kontaktu, požaduje osobní informace mimo terapii, nebo vás přesvědčuje, že jste závislí na něm - je to varovný signál.

Bezpečný terapeutický vztah: Co by měl vypadat?

Když je terapeutický vztah zdravý, cítíte se jako kdybyste byli doma. Můžete mluvit o nejtemnějších chvílích svého života - a nebojíte se, že vás terapeut zavře do skříňky, přesvědčí, že to bylo vaše vina, nebo vás použije jako terapeutický nástroj pro své vlastní potřeby.

Bezpečný terapeut:

• Respektuje vaše hranice - nevolá vás mimo schůzky, nevyžaduje osobní zprávy, nepřekračuje fyzické nebo emocionální mezery.
• Neříká: „To je to, co všichni cítí.“ Říká: „Co cítíte vy?“
• Nechá vás rozhodovat. Pokud se rozhodnete změnit terapeuta, nezakládá na vás vinu. Nenechá vás cítit, že jste „zradili“.
• Nepřináší své vlastní problémy do místnosti. Nemluví o svém rozvodu, o svém dítěti nebo o svém bolestném minulosti, pokud to není nutné pro vaši terapii.
• Říká: „To, co se stalo, nebylo vaše vina.“ Tento většinou je první věc, kterou slyšíte, když jste přišli z násilného vztahu.

Podle ankety Hedepy z roku 2022, která zahrnovala 1 247 lidí, 76 % obětí násilí ve vztahu řeklo, že klíčovým momentem v terapii bylo právě to, když terapeut řekl: „To, co se stalo, nebylo vaše vina.“ Toto jednoduché slovo může být prvním krokem k uzdravení.

Varovné znaky: Když terapie způsobuje více škody

Některé věci se nesmí stát - ani v terapii. Pokud jste v terapii a cítíte něco z následujícího, je čas přemýšlet o tom, jestli je terapeut pro vás bezpečný:

• Fyzický kontakt - příliš časté objímání, dotýkání se ruky, ramene, nebo požadavek na „terapeutické doteky“ mimo profesionální rámec. 68 % obětí zneužívající terapie výslovně uvedlo tento bod jako hlavní varovný signál.
• Žádost o osobní informace - terapeut, který se ptá, jaký máte vztah k vašim rodičům, jestli máte sexuální vztahy, nebo jaké máte přání, když to nesouvisí s vaším terapeutickým cílem.
• Závislost - cítíte, že bez terapie se necítíte schopni žít? Terapeut vám říká, že „bez něj“ nebudete moci pokračovat? To není podpora. To je závislost.
• Přetížení - pokud se terapeut snaží vás „přeměnit“ na někoho jiného, nebo vás přiměje k tomu, abyste se vzdali přátel, rodiny nebo svého života, aby jste „byli lepší“ pro terapii - to je zneužití.
• Neviditelný pokrok - po měsících nebo letech se necítíte lepší. Ani trochu. Terapeut vám říká: „To trvá čas.“ Ale nevidíte žádnou změnu ve vašem životě. To není čas. To je stagnace.

Podle dat Českého sdružení pro terapii z roku 2021, 63 % lidí, kteří ukončili terapii předčasně, uvedlo jako hlavní důvod „špatnou chemii“ s terapeutem. Nejde jen o „neshodu“. Jde o to, že terapeut nebyl bezpečný.

Bezpečný plán: Co dělat, když se cítíte ohroženi

Není vždy možné okamžitě změnit terapeuta. Ale můžete si vytvořit bezpečný plán - jako když máte záchranný plán po domácím násilí. Jen tentokrát je vaším nepřítelem nebezpečná terapie.

Tento plán není jen o tom, jak odejít. Je o tom, jak se zabezpečit, zatímco hledáte lepší cestu.

1. Seznam bezpečných míst - napište si 3 místa, kam můžete jít, když se cítíte zraněni: kamarád, rodina, kancelář organizace, knihovna, kavárna. Průměrně lidé mají 3,2 takových míst podle studie z roku 2021.
2. Kontakty na 3 důvěryhodné osoby - napište si jména a čísla lidí, kterým můžete věřit. Nejde o lidi, kteří vás „přesvědčí“, že terapeut je dobrý. Jde o lidi, kteří vás slyší, i když se vám to nezdá.
3. Krizový plán - co uděláte, když se v terapii cítíte, že vás někdo zneužívá? Můžete zavolat na linku pro oběti násilí (např. 116 111), můžete napsat e-mail terapeutovi, že přerušujete terapii, nebo můžete jít na jinou schůzku s jiným terapeutem. Máte pravo to udělat. Bez vysvětlení.
4. Profesionální pomoc - najděte terapeuta, který má certifikát pro práci s oběťmi násilí. V ČR je od roku 2022 zaveden certifikační systém, který zatím absolvovalo 187 terapeutů. Hledejte ty, kteří mají speciální školení (minimálně 160 hodin podle nového ministerstva zdravotnictví).

Podle výzkumu z roku 2021, 91 % terapeutů, kteří pracují s oběťmi násilí, považuje vytváření bezpečnostního plánu za nejdůležitější krok. Nejde jen o to, jak se dostat ven. Jde o to, jak se neztratit během cesty.

Co dělat, když jste už v škodlivé terapii?

Je těžké přiznat, že terapeut, kterému jste věřili, vás zranil. Ale přiznání je první krok k uzdravení.

Nejprve si řekněte: „To, co se stalo, nebylo moje vina.“

Poté:

• Ukončete terapii - nevyžaduje to vysvětlení. Stačí říct: „Nechci pokračovat.“
• Zachovejte si všechny záznamy - e-maile, SMS, poznámky z rozhovorů. Pokud se budete cítit ohroženi, můžete je použít k podání stížnosti.
• Podávejte stížnost - můžete se obrátit na Profesionální asociaci psychologů ČR nebo na Český úřad pro ochranu osobních údajů, pokud došlo k porušení etiky.
• Hledejte podporu - existují skupiny pro oběti zneužívající terapie. Můžete se připojit na fóra jako psychologie.cz nebo kontaktovat organizaci Hedepy.

Nejste zodpovědní za to, že jste věřili. Jste zodpovědní jen za to, že se nyní rozhodnete být v bezpečí.

Co se děje v ČR? Trendy a podpora

Problematická terapie není jen individuální chyba. Je to systémový problém. V ČR je ročně evidováno přes 12 000 případů domácího násilí - a 68 % z nich je psychické násilí. Trh s terapií pro oběti násilí má hodnotu 247 milionů Kč ročně - a růste o 7,3 % každý rok.

Ministerstvo zdravotnictví v roce 2022 schválilo nový standard: terapeuti, kteří pracují s oběťmi násilí, musí absolvovat minimálně 160 hodin specializovaného školení. V roce 2023 byla spuštěna národní kampaň „Bezpečný vztah“ - a do roku 2025 má být zřízeno 25 integrovaných center pro oběti násilí, která budou poskytovat psychoterapii, právní pomoc a ubytování.

Ale zatím je třeba být opatrný. Z 1 200 terapeutů v ČR jen 187 má certifikát pro práci s oběťmi násilí. Většina terapeutů nemá specializované školení. A to znamená, že pokud hledáte pomoc, musíte být vybíraví.

Když se ptáte: „Je to pro mě správné?“

Terapie není o tom, aby vás někdo „vybudoval“. Je o tom, aby vás někdo viděl. Ať už jste zranění, zmatení, zlostní nebo ztracení - nemáte vůbec žádnou povinnost být „dobrý klient“. Nemáte povinnost milovat terapeuta. Nemáte povinnost věřit, že všechno, co říká, je pravda.

Pravda je jednoduchá: Bezpečný terapeut vás nezatěžuje. Vás uvolňuje.

Když se vám v terapii zdá, že vás někdo drží, nebo vás přinutívá k tomu, abyste se cítili jako „příliš citliví“, „příliš nároční“ nebo „příliš zranitelní“ - nechte to tam. Nechte to v terapeutické místnosti. A jděte dál.

Váš život není terapeutický případ. Jste člověk. A máte právo na bezpečí - i v terapii.