Volání 112 v psychické krizi může zachránit život. Ale kdy opravdu stojí za to zavolat na tísňovou linku? A kdy je lepší zavolat někoho jiného? Mnoho lidí volá 112, když jejich blízký má panickou ataku nebo se necítí dobře - a pak se diví, že přijede sanitka s blikajícími světly. Na druhou stranu, někdo, kdo drží v ruce léky a říká: „Už to nevydržím“, si nemyslí, že to je důvod na 112. A to je právě ten rozdíl mezi životem a smrtí.
Co je vlastně psychická krize?
Psychická krize není jen smutek nebo stres. Je to stav, kdy člověk přestává být schopen si poradit s tím, co se děje. Podle odborníků je to extrémní psychická zátěž - když už nemá sílu, aby se sám udržel. Může to být sebevražedná myšlenka s konkrétním plánem, náhlá psychóza s násilným chováním, nebo těžké fyzické následky - jako vyčerpání z týdnů nejídla. To je krize. A to je ten okamžik, kdy potřebuješ pomoc, která přijede hned.
Ale pokud je člověk smutný, nemůže spát, nebo se cítí ztracený - to není důvod volat 112. To je důvod volat 116 123. To je rozdíl mezi tím, co je urgentní, a tím, co je důležité.
Kdy opravdu volat 112?
Nezapomeň: 112 není informační linka. Je to poslední záchrana, kdy potřebuješ hasiče, policii nebo sanitku hned. V psychické krizi to znamená:
- Osoba má konkrétní plán sebevraždy a má k dispozici zbraň, léky nebo jiný prostředek - například drží v ruce balíček pilulek a říká: „Teď to udělám.“
- Osoba aktivně sebevraždí - krvácejí, seřízli si žíly, sežrala nebezpečné látky.
- Osoba je v psychotické epizodě a ohrožuje ostatní - například útočí na rodinu, hrozí násilím s nástrojem, nebo věří, že ji někdo pronásleduje a chce ji zabít.
- Došlo k závažnému fyzickému selhání kvůli psychickému stavu - osoba nejí ani nepije týdny, je bez vědomí, má závratě, ztrácí vědomí nebo má závažný srdeční problém způsobený vyčerpáním.
Tyto situace vyžadují okamžitou zásah - sanitku, policii, případně obě najednou. Pokud je něco z toho pravda, vol 112. Nečekáš. Neřešíš to s přítelem. Nečekáš na ráno. Voláš hned.
Kdy NEvolat 112 - a co dělat místo toho?
Volání 112 kvůli panické atace, úzkosti, smutku nebo nespavosti je častá chyba. A není to jen zbytečné - je to i škodlivé. Zatěžuje to tísňové služby, které potřebují být volné pro skutečné životy ohrožené situace. Když sanitka přijede na panickou ataku, kterou může řešit psycholog, ztrácí se čas, který může být potřebný někomu, kdo skutečně krvácí.
Pro všechny ostatní situace existuje Linka první psychické pomoci: 116 123. Je to zdarma, anonymní a k dispozici 24 hodin denně. Operátoři tam nejsou jen posluchači - jsou vyškolení v technice SEDL:
- S - Stanovení bezpečnosti: „Jsi teď v bezpečí?“
- E - Empatie: „To zní strašně. Děkuju, že jsi mi to řekl.“
- D - Detaily: „Co se právě děje? Jak se to projevuje?“
- L - Linkování: „Můžu ti doporučit někoho, kdo ti pomůže dál?“
V roce 2022 zpracovala tato linka přes 58 000 hovorů. Z nich 68 % bylo stabilizováno bez nutnosti převozu do nemocnice. To znamená, že většina lidí, kteří zavolali, potřebovali jen někoho, kdo je slyší - a pak věděli, kam jít dál.
Jsou i jiné linky:
- 116 111 - Linka bezpečí dětí a mládeže
- 159 540 - DONA linka pro oběti domácího násilí
- 222 201 222 - Poradenská linka K-centra pro závislosti
- 116 126 - Linka pro seniory
Podle statistik ČSÚ jen 32 % lidí v Česku zná tato čísla. To je důvod, proč se 112 zatěžuje. A to je důvod, proč se to musí změnit.
Jak probíhá volání 112 v krizi?
Když voláš 112, operátor ti neřekne: „Co se stalo?“ Hned se zeptá:
- Kde jsi? Přesná adresa. Pokud nevíš, popiš: „U křižovatky Ulice 1 a Ulice 2“, „v bytě na druhém patře, vpravo“, „v parku u fontány“.
- Co se děje? Neříkej: „Má psychickou krizi.“ Řekni: „Můj syn má náhlé halucinace a hrozí, že se skočí z okna.“
- Co má k dispozici? „Má v ruce nůž.“ „Má 20 pilulek v ruce.“ „Má v kapse baterku, kterou chce použít jako zbraň.“
- Jak se cítí fyzicky? „Je nevědomý.“ „Dýchá rychle, ale je bledý.“ „Nemůže stát na nohách.“
Operátoři 112 od roku 2021 absolvují 40 hodinový kurz „Práce s psychickou krizí“. Učí se rozpoznávat, kdy je třeba poslat sanitku, kdy policii, a kdy jen přesměrovat na 116 123. Používají techniku aktivního naslouchání - opakují tvoje slova, klidně ti říkají: „Rozumím, že to je strašně těžké.“
Průměrná doba, než se spojíš s operátorem, je 6,3 sekundy. To je zákonem EU. Nečekáš. Nezavěšuješ. Hovor se připojí.
Co se stane po volání?
Pokud je situace vážná, přijede sanitka. Možná i policie. Nejsou to nepřátelé. Jsou to lidé, kteří mají za úkol tě nebo tvou blízkou zachránit. Někdo se může bát, že ho „zatknou“ nebo „dostane na psychiatrické“. To není pravda. Cílem je stabilizovat. Ne trestat.
Sanitka přijede, zkontroluje tělo - krevní tlak, dech, úroveň vědomí. Pokud je třeba, převezou tě do nemocnice. Tam ti pomůže lékař, psycholog a možná i psychiatrik. Většinou to končí krátkým pobyt na oddělení, kde ti pomohou přežít tu chvíli. Pak tě přesměrují na dlouhodobou podporu - terapeut, denní stacionář, podpůrná skupina.
Nikdo tě nezatknout. Nikdo tě neoznačí jako „šíleného“. Pokud jsi neohrožoval jiné, nepřijde policie. Pokud jsi neohrožoval sebe, nepřijede sanitka. Všechno je podle pravidel. A všechno je pro tebe.
Co dělat, když nevíš, co dělat?
Když nevíš, jestli je to 112 nebo 116 123 - vol 112. Je to lepší, než nechat někoho, kdo se chce zabít, sám. Operátor ti pomůže rozhodnout. Oni to dělají denně. Oni to znají.
A pokud jsi jen obávaný, že to „nebylo dost vážné“ - neváhej. Necháš si vědět, že jsi udělal správně. Nejsi „nepříliš citlivý“. Jsi člověk, který se nevzdal.
Proč to vůbec funguje?
V roce 2019 bylo 63 % lidí, kteří volali 112 kvůli psychické krizi, nespokojeno s reakcí. Dnes je to 87 %. Proč? Protože operátoři teď vědí, co dělat. Protože se učili. Protože se neobávají hovorů o smrti. Protože se naučili, že psychická krize není „jen emocí“ - je to zdravotní nouze.
Česká republika je stále mezi posledními zeměmi v EU, kde se psychická pomoc zapojuje do tísňových služeb. Ale změna je na cestě. V Praze a Brně se připravuje pilotní projekt, kde na místo přijedou sanitka i psycholog - bez policie. To je budoucnost. A my můžeme být její součástí.
Co si pamatovat?
- Vol 112 jen, když je život v nebezpečí. Konkrétní plán, zbraň, léky, násilí, ztráta vědomí.
- Vol 116 123, když potřebuješ někoho, kdo ti slyší. Úzkost, smutek, panické ataky, nespavost, pocit ztráty.
- Nečekáš. Neřešíš to s přítelem. Voláš hned. Pokud je něco špatně - nečekáš na ráno.
- Nejsi „přehnaný“. Nejsi „náročný“. Jsi člověk, který se snaží přežít.
- Pokud nevíš - vol 112. Operátor ti pomůže rozhodnout.
Psychická krize není slabost. Je to lidská reakce na příliš velký tlak. A pomoc není zásluha. Je to právo. Každý má právo na to, aby ho někdo slyšel. A někdy - právo na to, aby mu přijeli pomoci hned.
