Telefonická terapie: Funguje psychoterapie bez videa?

Stojíte před volbou: potřebujete psychologa, ale videohovor vás znervózňuje? Nemáte stabilní internet? Nebo prostě raději mluvíte, když nikdo nevidí, jak se cítíte? Telefonická terapie není jen záložní možnost - je to legitimní, efektivní a pro mnohé jediná dostupná cesta k pomoci.

Co vlastně telefonická terapie je?

Je to psychoterapie, která probíhá výhradně hlasem. Žádná kamera, žádný obraz, žádný úvodní úsměv terapeuty na obrazovce. Jen hovor - stejný jako ten, který máte s přítelem nebo matkou. Ale s jedním rozdílem: terapeut je odborník, který ví, jak poslouchat, jak rozpoznat napětí ve vašem hlasu, jak se chovat, když se přeruší spojení, a jak pomoci, aniž byste viděli jeho tvář.

V České republice je to už několik let standardní možnost. Platformy jako Mojra.cz umožňují přímo v objednávce označit, že chcete konzultaci bez videa. Psychologové v privátních praxích často nabízejí tuto variantu jako volbu - ne jako kompromis, ale jako jinou cestu.

Proč byste měli zvážit telefonickou terapii?

Někdo si říká: „Ale jak terapeut pozná, že pláču, když nevidí slzy?“ A má pravdu - vizuální signály chybí. Ale co když nepláčete? Co když se vám hlas zatřese, když řeknete: „Myslím, že to zvládnu“ - a věděl byste, že to neplatí? Hlas říká víc, než si myslíte.

Pro mnohé je telefonická terapie jediná realistická volba:

• Pro lidi nad 65 let - 23 % z nich nemá zkušenosti s videohovory, ale telefon znají od dětství.
• Pro osoby se zrakovým postižením - nejsou nuceny řešit, jak nastavit kameru nebo jak se „ukázat“.
• Pro ty, kdo žijí v malých bytech - nemůžete se zavřít do ložnice, když doma je šest lidí? Hovor z auta nebo z parku je možný.
• Pro ty, kdo se cítí bezpečnější bez kamery - když nevidíte, kdo vás poslouchá, můžete říct věci, které byste jinak neřekli.
• Pro ty, kdo mají špatný internet - 2G stačí. Nejde o 5 Mbps, jde o to, že vás spojení nezahodí.

Podle dat z Psychologie.cz (2023) je telefonická terapie volena především lidmi nad 50 let (45 %), s nižším vzděláním (32 %) a z venkova (28 %). To není náhoda. Je to odpověď na reálné bariéry - technologické, finanční, psychologické.

Je to stejně účinné jako video-terapie?

Ne. A nejsou to stejné věci. Ale v mnoha případech je to stejně účinné.

Vědecké studie ukazují, že online terapie v obecném smyslu - tedy bez osobního setkání - má srovnatelné výsledky s klasickou terapií u úzkostných poruch, deprese a posttraumatické poruchy. Telefonická terapie není v těchto studiích vždy samostatně analyzována, ale klinická psycholožka z Psychosomatické kliniky v Praze (Wired.cz, 2023) konstatuje: „Výsledky online a živé terapie jsou poměrně srovnatelné.“

Co to znamená pro vás? Pokud máte problém, který se projevuje ve vašich myšlenkách, emocích nebo chování - a ne v tělesném napětí nebo mimikě - telefonická terapie může být dokonce lepší. Když se nebojíte, že terapeut „vidí“ vaši nejistotu, můžete se otevřít hlasem.

Na druhou stranu: pokud máte komplexní trauma, kde je důležitá tělesná reakce - třeba při PTSD - nebo pokud vaše problémy výrazně ovlivňují vaše tělo (např. psychosomatické bolesti), chybějící vizuální informace může ztěžovat terapeutovi orientaci. To neznamená, že to nefunguje. Znamená to, že terapeut musí být speciálně připraven.

Co musí terapeut umět jinak?

Ne každý psycholog je připraven na telefonickou terapii. To není jen „hovor místo video“. To je jiný nástroj, který vyžaduje jiné dovednosti.

Terapeut musí:

• Umět rozpoznat změny v tónu hlasu - když se zvýší hlas, když se zpomalí řeč, když se přeruší dech.
• Umět čekat - když klient mlčí, není to nutně „prázdný prostor“, ale možná moment, kdy se něco v něm děje.
• Umět používat slova, které nahrazují pohled - „Cítím, že se to říká s těžkým dechem“ nebo „Zní to, jako byste se snažil něco zadržet.“
• Umět reagovat na technické přerušení - a to nejen technicky, ale i terapeuticky.

Bakalářská práce z Masarykovy univerzity (2021) ukazuje, že pro terapeuty je náročnější odhadovat emocionální stav klienta jen z hlasu. To neznamená, že to není možné. Znamená to, že terapeut, který to dělá dobře, je lepší než ten, který jen sedí na křesle a sleduje výraz tváře.

Co stojí telefonická terapie?

Je levnější. Ne proto, že je horší, ale protože má nižší náklady na infrastrukturu.

Průměrná cena za hodinu telefonické terapie v ČR je 850-950 Kč. Video-terapie se pohybuje kolem 950-1100 Kč. Rozdíl je 10-15 % - což může být důležité, pokud jste na finančních pásách. Některé platformy i praxe nabízejí telefonickou verzi jako základní možnost - bez doplňkového poplatku.

Na druhou stranu: pokud máte zdravotní pojištění, které hradí psychoterapii, telefonická forma je často pokryta stejně jako video - nebo vůbec ne. To závisí na vaší pojišťovně a konkrétním programu. Zkontrolujte si to předem.

Co může jít špatně?

Největší riziko není v terapii - je v technice.

Přerušené spojení, špatný signál, přerušený hovor - to může narušit tok emocí. Když právě říkáte: „A když jsem se k tomu vrátil, cítil jsem…“ a hovor zhasne - může se to ztratit. A to je bolestivé.

Proto je klíčové mít předem dohodnutý postup:

• Kdo má zavolat znovu, pokud se spojení přeruší?
• Je vhodné napsat krátkou SMS, když se neslyšíte?
• Je možné přeskočit na jiný telefon nebo na mobil, když pevná linka selže?

Podle anonymního terapeuty z Zarivenitro.cz (2023) je to stejně důležité jako mít připravenou alternativní cestu, když se vám v kanceláři vypne světlo. V telefonické terapii je to část procesu.

Druhým rizikem je prostředí. Pokud jste v bytě, kde vás slyší děti, manžel nebo soused, můžete se zavřít do koupelny - ale pak už nejste v bezpečí. Víte, že vaše slova mohou být slyšet? To může blokovat otevřenost. Výzva je tedy nejen technická - je i prostorová.

Kdo by měl telefonickou terapii vynechat?

Není to pro každého. Pokud:

• Máte vážnou psychickou poruchu, která vyžaduje okamžitou interakci (např. akutní sebevražedná nálada) - telefonická terapie není bezpečná.
• Je vaším cílem zvládnout tělesné reakce - např. při panické ataku, kde je klíčové sledovat, jak se dýchá, jak se tělo napíná - video je lepší.
• Se sám nechcete slyšet. Někteří lidé potřebují vidět svou tvář, aby pochopili, jak se cítí. Pro ně je telefonická terapie nepříjemná.

Nejde o to, že by byla „špatná“. Jde o to, že není pro všechny problémy správný nástroj.

Co se děje v ČR?

Telefonická terapie tvoří 15-20 % všech online terapeutických služeb. Video-terapie má 60 %, osobní terapie stále 75 %. To znamená, že i když se všechno posouvá online, telefonická forma je stále důležitá - pro tu menší, ale stálou skupinu lidí, kteří ji potřebují.

Asociace klinických psychologů ČR (2023) pracuje na standardizaci všech forem dálkové terapie - včetně telefonické. To je dobrá zpráva. Znamená to, že v budoucnu bude jasnější, co je bezpečné, co je etické a jak se má terapeut chovat.

A co budoucnost? S tím, že 19,1 % obyvatel ČR je starších 65 let (ČSÚ, 2023), a že tato skupina má největší potřebu bezpečné, jednoduché a přístupné pomoci - telefonická terapie nebude zanikat. Bude se rozšiřovat. Ne proto, že video není lepší. Ale protože někdo potřebuje jinou cestu.

Závěr: Je to legitimní?

Ano. Je to legitimní, efektivní a pro mnohé jediná možná cesta k pomoci.

Nejde o to, zda je lepší nebo horší než video. Jde o to, zda je pro vás správná. Pokud vás video znervózňuje, pokud máte špatný internet, pokud se cítíte bezpečnější, když nikdo nevidí, jak se cítíte - pak telefonická terapie není kompromis. Je to vaše volba. A ta je plně validní.

Nejde o to, jak se terapie odehrává. Jde o to, zda vás poslouchají - a zda se vám podaří říct to, co potřebujete říct. A to může být i hlasem. V tichosti. Bez kamery. A přesto účinně.