Online terapie a anonymita: Jaké jsou skutečné limity a právní rámec v ČR

Online terapie a anonymita: Jaké jsou skutečné limity a právní rámec v ČR

Online terapie s anonymitou - skutečně je možná úplná tajemnost?

Představ si, že můžeš promluvit o tom, co tě trápí, aniž by někdo věděl, kdo jsi. Žádné jméno, žádné rodné číslo, žádná adresa. Jen hlas, text nebo video - a někdo, kdo ti opravdu naslouchá. Takhle vypadá slib mnoha online terapeutických služeb. A pro mnoho lidí je to přesně to, co potřebují. Podle průzkumu České lékařské komory z roku 2023 se 68 % lidí vyhýbá psychologické pomoci z právě tohoto důvodu: strach ze stigmatizace. Online terapie nabízí únikový chod - a s ním i slib anonymity.

Ale je ta anonymita opravdu skutečná? Nebo je to jen iluze, která tě zavede do bezpečného prostoru, jen aby tě někde v pozadí překvapila? Když jsi naposledy klikl na tlačítko „Začít terapii“, jsi si vědom, co se stane s tvojí identitou? Většina lidí ne. A to je právě ten problém.

Co vlastně znamená „anonymní online terapie“?

Anonymita v online terapii není jedna věc. Je to spektrum - od úplného odpojení identity po jen částečné skrytí. Na jedné straně máš Linku Sluchátko, která funguje jako horká linka: voláš, říkáš, co potřebuješ, a končíš. Není třeba zadávat jméno, e-mail, telefon. Eviduje se jen číslo hovoru a obsah rozhovoru. To je skutečná anonymita - a je to možné jen proto, že se jedná o krátkodobou podporu, ne o dlouhodobou terapii.

Na druhé straně máš platformy jako Mojra.cz nebo Terapie.cz, které se chovají jako klasické kanceláře - jen online. Ty vyžadují e-mail, někdy dokonce rodné číslo. Proč? Protože podle zákona o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.) musí terapeut mít možnost identifikovat klienta, pokud hrozí nebezpečí života. A to znamená: pokud řekneš, že chceš skočit z mostu, terapeut musí moci zavolat policii. A k tomu potřebuje tvoje jméno, adresu, rodné číslo.

Takže když ti někdo řekne: „Můžeš být úplně anonymní“, zkontroluj, o jaký typ služby jde. Horká linka? Ano, anonymita je reálná. Plnohodnotná terapie? Pak je to jen částečná anonymita. A většina lidí to neví, dokud nejsou v terapii a nezačnou vás ptát na osobní údaje.

Právní rámec: Kde končí tajemství a začíná povinnost?

Podle § 102 občanského zákoníku má terapeut povinnost porušit tajemství, pokud klient ohrožuje život nebo zdraví třetí osoby - například dítěte nebo sebe sama. To není volba. To je zákon. A tento zákon platí i pro online terapii. Dokonce i když jsi použil přezdívku „KlukZPrahy1987“.

Od 1. 1. 2025 platí nová verze zákona o zdravotních službách, která explicitně říká: „Terapeut musí mít možnost identifikovat klienta v případě ohrožení života, ale nesmí shromažďovat údaje bez přímého souhlasu.“ Což znamená: nemůžeš si jen tak zapsat jméno a rodné číslo, když klient nechce. Ale musíš ho písemně informovat, že pokud řekne něco, co ohrožuje život, budeš muset zasáhnout.

Česká lékařská komora v metodickém doporučení č. 12/2024 to potvrzuje: každý klient musí být před první sezením informován o hranicích důvěrnosti. A to nejen ústy - musí to být písemně. Většina komerčních platform to ale dělá špatně. Výsledek? Lidé se cítí oklamáni. Podle průzkumu Mojra.cz z června 2025 52 % klientů ukončilo terapii právě kvůli obavám z porušení anonymity. A často to není zbytečný strach - je to založené na skutečných zkušenostech.

Dvě online terapeutické platformy: jedna anonymní, druhá vyžadující osobní údaje – uživatel se rozhoduje.

Technická realita: Jak se tvoje data skutečně dostanou do rukou terapeuta?

Představ si, že jsi se připojil k videohovoru přes Zoom. Vypadá to jako soukromý rozhovor. Ale Zoom je americká společnost. A i když používá end-to-end šifrování, ne všechny platformy ho mají. Podle analýzy Národního ústavu vědomostí z října 2024 38 % českých online terapeutických platform používá šifrování, které není dostatečně bezpečné. To znamená: pokud má poskytovatel internetu nebo nějaký hacker přístup k síti, může tě identifikovat - i když jsi použil přezdívku.

Navíc: používáš mobilní data? Pak tvoje poloha je známá. Podle průzkumu Psychologické fakulty UK z února 2025 73 % lidí neví, že jejich telefon dokáže určit jejich polohu s přesností do 500 metrů. To znamená: pokud se připojíš z domu, kde žiješ, a terapeut má přístup k IP adrese nebo geolokaci, může vědět, kde jsi. A to aniž by tě požádal o adresu.

Nejbezpečnější způsob? Použít Tor nebo Signal místo WhatsAppu. Ale jen 32 % platform nabízí návod, jak to udělat. Většina tě prostě přesměruje na Google Meet a říká: „Všechno je šifrované.“ Což je pravda - ale ne všechno. A to je rozdíl.

Komerční vs. nekomerční: Kde je větší pravda?

Největší rozdíl mezi službami není v ceně - je v účelu. Linka Sluchátko je nezisková. Není závislá na zisku. Jejich cíl je pomoci, když je to nejnutnější. Proto nemají potřebu shromažďovat údaje. Žádná fakturace. Žádná registrace. Jen hovor. A proto je to jediná služba, která skutečně umožňuje úplnou anonymitu.

Komerční platformy jako Meddi hub nebo Terapio.cz potřebují e-mail pro fakturaci. Potřebují údaje pro daňové účely. A protože jsou podléhají zákonu o zdravotních službách, musí mít možnost identifikovat klienta. To není zlo. Je to právní povinnost. Ale je to také porušení slibu, který ti daly, když jsi klikl na „Anonymní terapie“.

Podle recenzí na Google Reviews (průměr 3.8/5 z 142 recenzí k říjnu 2025) je nejčastější stížnost: „Před první konzultací mě požádali o e-mail a rodné číslo. To jsem nečekal.“ A to je právě ten moment, kdy se slib rozpadá. Lidé nechtějí být zaznamenaní. Chtějí jen mluvit. A když jim řeknou: „Ale musíme vědět, kdo jsi“, cítí se oklamáni.

Uživatel používá Tor k bezpečnému připojení, zatímco jeho poloha je sledována jinými službami.

Co ti skutečně dává bezpečí - a co jen iluzi?

Největší výhoda online terapie není anonymita. Je to přístupnost. Můžeš se připojit z postele. Z práce. Z auta. Z místa, kde nikdo neví, že hledáš pomoc. A to je mocná věc. Ale pokud chceš opravdu anonymitu, musíš vědět, jak fungují pravidla.

Chceš skutečnou anonymitu? Vyber si horkou linku. Nejde o dlouhodobou terapii, ale pokud potřebuješ vysvětlit, co se děje, nebo jen vyplivnout všechno, co tě tíží - to je ideální volba. A nezapomeň: tyto linky jsou zdarma. Platíš jen za hovor - jako při volání na telefon.

Chceš dlouhodobou terapii? Pak se připrav na to, že se tě někdy zeptají na jméno. Ne proto, že ti nevěří. Ale protože zákon to vyžaduje. A to je normální. Ale musí tě to informovat předem. Pokud tě neinformují, máš právo odmítnout. A pokud ti to někdo zatají - je to neetické.

Největší klam? Když ti někdo řekne: „Můžeš použít přezdívku a být úplně anonymní.“ Pokud to není horká linka - to není pravda. Přezdívka ti dává pocit bezpečí. Ale neochraňuje tě před zákonem.

Co dělat, když chceš začít - ale bojíš se?

Nejsi sám. Většina lidí, kteří začnou online terapii, se bojí. Nejen o tom, co řeknou - ale o tom, kdo to zjistí. Tady je jednoduchý plán:

  1. Přečti si pravidla služby - hledej sekci „Ochrana osobních údajů“ nebo „Důvěrnost“. Pokud tam není jasně napsáno, že můžeš být identifikován v případě nebezpečí - vyhledej jinou službu.
  2. Vol si horkou linku jako první krok - např. Linka Sluchátko (212 812 540). Můžeš tam zavolat bez registrace. Zkus to. Uvidíš, jak se to cítí.
  3. Pokud chceš pokračovat, vyber si platformu, která jasně říká: „Identifikace je povinná pouze v případě nebezpečí.“
  4. Používej Wi-Fi místo mobilních dat - to snižuje riziko geolokace.
  5. Nepoužívej svůj reálný e-mail - vytvoř si nový, jen pro terapii. Např. „[email protected]“.
  6. Pokud ti někdo požaduje rodné číslo před první sezením - odmítni. To není zákonem vyžadováno. Pokud ti to řekne terapeut - je to nesprávné.

Nezapomeň: anonymita není tajemství. Je to právo. A právo na tajemství nemůže být zrušeno jen proto, že jsi vybral online formu. Ale právo na bezpečí - ano. A to je ten bod, kde se všechno stává složitým.

Co se bude dít v budoucnu?

Ministerstvo zdravotnictví plánuje od 1. 3. 2026 spustit certifikační systém pro anonymní platformy. To znamená: budou existovat jen dvě kategorie - „anonymní“ a „identifikovaná“. A u anonymních bude jasně vidět, že nejsou schopny identifikovat klienta - a tudíž nemohou zasáhnout v případě krize.

Do roku 2027 se očekává, že 75 % terapeutů bude používat hybridní model: částečná anonymita pro běžné sezení, ale možnost rychlé identifikace, pokud je to nutné. To je rozumné. Ale jen pokud je to jasné od začátku.

Právní rámec se mění. Technologie se mění. Ale jedna věc zůstává stejná: lidé potřebují místo, kde mohou mluvit - bez strachu. A to je ten cíl. Anonymita je jen nástroj. Ne cíl. A když se nástroj mění v klam - je čas se podívat jinam.